Alena Dvořáková, Přemysl Filip a Alena Kábrtová hosté Dopoledního Radiožurnálu
Radiožurnál
-
Petr KRÁL, moderátor:
Jára Cimrman toho dokázal mnoho. Divadlo českému géniovi zasvěcené zahajuje 50. sezonu, ale Jára Cimrman nejenom psal, vynalézal, maloval a komponoval, ale také pomáhá. Právě dnes začala sbírka Cimrman pomáhá. A pomáhat bude těm, kteří to potřebují. A právě oni jsou se mnou ve studiu. Vítám tady hned tři zástupce významných neziskových organizací, které pomáhají těm, kteří to potřebují. Paní Blanka Dvořáková, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny. Dobrý den.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Dobrý den.
Petr KRÁL, moderátor:
O dvě patra výše vyšel Přemysl Filip, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu. Přemysle, dobrý den.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Dobré dopoledne.
Petr KRÁL, moderátor:
A Alena Kábrtová, dlouholetá ředitelka, toho času manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple. Dobrý den.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Dobrý den.
Petr KRÁL, moderátor:
Začneme nikoli od Adama, ale od Cimrmana. Kdy vstoupil Cimrman do vašich životů, vzpomínáte si na to? Začneme Blankou Dvořákovou.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Tak já už jako za studentských let jsem chodila na divadla, tehdy ještě byly v Malostranské besedě, ale ráda jsem chodívala, no, a strašně jsem obdivovala Láďu Smoljaka, pana Svěráka, prostě herce divadla, takže když jsem se pak před někdy v 99 roce setkala přímo s Láďou Smoljakem a vlastně jsme ho tehdy vtáhli do těch našich aktivit, tak jsem byla ta nejšťastnější ženská v té době.
Petr KRÁL, moderátor:
Do svých aktivit vtáhl také Zdeňka Svěráka, dalšího představitele významného to divadla Centrum Paraple. Alena Kábrtová, kdy vy jste se setkala poprvé s Cimrmany. Nepředpokládám, že by to bylo poprvé se Zdeňkem Svěrákem přímo v Centru Paraple.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Ne, ne, ne, to Centrum Paraple ještě neexistovalo. To já jsem se setkala s Cimrmanem a se Zdeňkem Svěrákem, s Cimrmanem jenom obrazně, vlastně díky Honzovi Kašparovi. To bylo někdy z kraje po létě v roce 1989, kdy jsme dělali takové týdenní soustředění pro lidi s poškozením míchy, ale neexistovalo ani Centrum Paraple, ani Svaz paraplegiků, který později Centrum Paraple s panem Svěrákem založil. Byli jsme takoví dobrovolníci. Já jako psycholožka. Pořádali jsme takové týdenní soustředění a Honza Kašpar nám tam filmoval nácviky soběstačnosti a navrhl mi, že by pozval svého přítele Zdeňka Svěráka, aby tam s námi dva dny pobyl, respektive takový dlouhý večer a druhý den dopoledne. A Zdeněk Svěrák tam přišel a přečetl nám tehdy ještě nezveřejněnou, nehranou, jenom připravovanou hru Blaník. A bylo to nádherný.
Petr KRÁL, moderátor:
A byl váš už v tu chvíli.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Hmm.
Petr KRÁL, moderátor:
Přemek Filip, Nadační fond Českého rozhlasu.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Já jsem se potkal někdy v 80. letech jako 10letý vlastně díky rodičům. Tuším, že to bylo dokonce na vlnách Českého rozhlasu, že se vysílala nějaká hra, takže to bylo asi první setkání. No, a jako mimopražský jsme potom na konci 80., nebo v začátku 90. let, si neuvědomuju, tak byli někde v Opavě na představení Divadla Járy Cimrmana, takže tohle jsou moje první setkání. Samozřejmě ty klasické hlášky, které byly třeba i vulgární, tak pro mě v tom 10letém věku to bylo jako zcela expresivní, když jsem slyšel vyšetřování třídní knihy.
Petr KRÁL, moderátor:
To, to se naprosto zapíše, ale dobře, Přemku, řekl jste hlášky. Cimrman těch hlášek ve svém divadle má mnoho. My v rámci projektu cimrman.rozhlas.cz hledáme tu nejoblíbenější. Jaká je ta vaše.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Já už jsem hlasovat, takže zvu samozřejmě pořád všechny, aby se podívali na webovky ...
Petr KRÁL, moderátor:
A máte šanci to teď sám za sebe Cimrmanovsky dát.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Tak, a já jsem hlasoval pro: Jdu na sever, jdu na jih. To jsou prostě věci, které jsou pro mě jako naprosto fascinující, jak si dokáží hrát vlastně s tím vtipem, s tím slovem a obecně. Samozřejmě vyšetřování třídní knihy a když můžu tak samozřejmě ty vulgarismy nevím, jestli v rádiu, ale samozřejmě když to opíšu, tak jedno slovo je skoro jako hlupák, druhé slovo je skoro jako něco jiného ...
Petr KRÁL, moderátor:
Debil blbeček.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
... debil blbeček přesně tak.
Petr KRÁL, moderátor:
Myslím, že to už vstoupilo do dějin.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Tak, tak, tak. A samozřejmě potom třeba jakoby do Podolí a dále.
Petr KRÁL, moderátor:
Tak se mnou tady jsou Blanka Dvořáková, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny, Alena Kábrtová manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple, Přemysl Filip, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu, právě těch všem vy i Cimrman pomáhá.
Petr KRÁL, moderátor:
Počínaje dneškem začala pomáhat sbírka Cimrman pomáhá. Komu vlastně, to dělá Nadační fond Slunce pro všechny, co dělá Centrum Paraple a Nadační fond Českého rozhlasu, nač a komu je třeba pomáhat, tak to nám poví ti, kteří tyto bohulibé organizace reprezentují. Začneme u Blanky Dvořákové, ředitelky Nadačního fondu Slunce pro všechny. Komu pomáháte?
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Ten náš nadační fond pomáhá všem dětem a dospělým se speciálními potřebami a je to fond takový, který je regionálně spíše možná zaměřen, i když podporuje celorepublikově a podporuje Soukromou mateřskou základní a střední školu Slunce, to je obecně prospěšná společnost a Centrum služeb Slunce všem, což jsou sociální služby a to je 9 sociálních služeb.
Petr KRÁL, moderátor:
Můžeme pro dokreslení alespoň některé ty speciální potřeby konkretizovat, aby posluchači měli jasnou představu?
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Každý má jinou speciální potřebu. My se zabýváme dětmi i lidmi, které jsou kombinovaně postižení, zrakově postiženými lidmi i nevidomými, tělesně postiženými dětmi a i potom už v dospělosti. Zabýváme se i sluchově postiženými, vlastně máme široké spektrum toho našeho jako zájmu pomoci a hlavně podpory. Samozřejmě jsou to ale i děti s poruchami učení a chování. Já si myslím, že v tom jsme takové unikátní zařízení, že vlastně se, vlastně poskytujeme tu podporu od zač..., od narození a chceme ji poskytovat až do konce života, takže v poslední době jsme se zaměřili i na seniory.
Petr KRÁL, moderátor:
Alena Kábrtová, Centrum Papaple.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Centrum Paraple pomáhá lidem s poškozením míchy, kterým se v průběhu života stal buď úraz, nebo onemocněli a důsledkem toho bylo vznik poškození míchy. Oni ochrnuli a mohou se pohybovat pouze pomocí vozíku. A my se snažíme pomoct jim a jejich rodinám zvládnout tu strašně těžkou situaci fyzicky i psychologicky i ekonomicky těžkou situaci. Když řeknu ekonomicky, my jim nedáváme, jak si někdy lidé představují, finanční prostředky, to neděláme, ale my jim pomáháme svými službami. My se snažíme, aby se co nejdřív po vzniku toho svého problému ti lidé a jejich rodiny o nás dozvěděli, tady už začínáme poradenstvím. Potom, když ti lidé projdou, že jo, po úrazu třeba s poškozením míchy třeba po autohavárii projde člověk jednotkou intenzivní péče, nebo anesteziologicko-resuscitačním oddělením, většinou absolvuje operaci, je na spinální jednotce tak dva měsíce, potom je několik měsíců v rehabilitačním ústavu a potom, když ještě vlastně zcela nekompenzovaný je na tom psychicky a fyzicky velmi špatně, tak se vrací domů, jo, protože to je velmi dlouhodobá, velmi dlouhodobá záležitost zvládnout tohle, vyřešit to, vyrovnat se s tím. A my se snažíme, aby o nás v tu dobu ti lidé věděli, aby se na nás začali obracet. My jim radíme, v okamžiku, kdy odchází z toho rehabilitačního ústavu, tak si velmi často už s námi domlouvají rehabilitační a sociálně rehabilitační pobyt u nás. No, a když teďka to vezmu hodně rychle, tak pak v průběhu doby po několika takových těch třítýdenních sociálně rehabilitačních pobytech u nás my jim ukazujeme, co se všecko dá na vozíku zvládnout, dá se sportovat, dá se prostě, teď jsme třeba měli pobyt máma, táta na vozíku, jo, radíme prostě ve všech možných ohledech ukazujeme, že se dá žít dál.
Petr KRÁL, moderátor:
No, a Nadační fond Českého rozhlasu se sbírkou Světluška, tak ten si necháme až za chvíli.
Petr KRÁL, moderátor:
Posloucháte Radiožurnál. Pomáhám s Cimrmanem. To je samolepka, kterou teď ukazuji i na naši webovou kameru, můžete ji získat, pokud pomůžete s Cimrmanem. Je to sbírka, která začala fungovat od dnešního rána a budete moci přispívat v průběhu celé 50. sezony. Ale přispět můžete i teď, DMS mezera Cimrman odeslaná na 87777 bude pomáhat. Bude pomáhat lidem, kterým pomáhá Nadační fond Slunce pro všechny, Centrum Paraple a také Nadační fond Českého rozhlasu. První dvě organizace jsme si představili, teď tu třetí, na tu nezbyl čas. Přemysl Filip, Nadační fond Českého rozhlasu rovná se Světluška, nebo ještě něco?
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Nerovná se Světluška. Nadační fond Českého rozhlasu zastřešuje vlastně všechny charitativní sbírky, které pod Českým rozhlasem fungují, to znamená, pokud vezmu rok 2013 povodně, 2014 záchrana Libušína, vyhořelé chaty vlastně v Beskydech, 2015 Pomáhejte s námi Nepálu, a samozřejmě Světluška jako dlouhodobý projekt. On je nejviditelnější, on tvoří de facto snad 90 % jakoby objemu aktivit nadačního fondu, ale nadační fonde nerovná se Světluška.
Petr KRÁL, moderátor:
Tak tolik vysvětlení, ale teď pojďme přece jenom k té Světlušce. Zůstaňme tedy tady u nás v domě. Posluchači asi vědí, protože jí ten prostor ve vysílání Radiožurnálu samozřejmě dáváme, ale pojďme přece jenom připomenout Světluška.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Světluška je dlouhodobý sbírkový projekt, který je zaměřen na nevidomé a těžce zrakově postižené, pro které se snaží sehnat co nejvíce finančních prostředků, které potom slouží k tomu, aby vůči nevidomým mohly být vypláceny granty, které jim pomáhají s různými kompenzačními pomůckami, to znamená mluvící počítače, různé aplikace, navigace v mobilních telefonech, výcvik asistenčních psů, můžou to být školní stipendia pro děti tak, aby mohly být integrovány v běžných školách, to znamená nevidomé děti chodily s vidícími. Pro seniory tak, aby mohli zůstávat doma. Stejně tak to jsou třeba kulturní aktivity, řada nevidomých je velmi dobrými hudebníky, řada nevidomých jsou i vrcholoví sportovci, to znamená i na tyto aktivity Světluška přispívá. A já nesmím zapomenout na to, že to není pouze o jednotlivcích, kterých podpoříme řádově několik set ročně, ale jsou to i neziskové organizace, které jsou podporovány ze sbírky Světluška. Tam putuje opravdu několik milionů ročně a my jsme třeba páteřním donátorem, největším vlastně dárcem třeba pro služby rané péče, což je služba, která vlastně pro děti od narození až po školní věk poskytuje vlastně jejich kompenzaci zrakového nebo kombinovaného handicapu tak, aby se ten handicap co nejvíce zmenšil, to znamená, aby ty děti opravdu nezůstaly v tom stavu třeba při narození, ale aby se opravdu jejich zraková vada drobně nebo i třeba více zlepšila a ony mohly chodit opravdu běžně třeba do školy, mohly si hrát s dětmi, mohly prostě svoje koníčky. To je opravdu velmi zásadní věc. A samozřejmě potom se staráme o nevidomé až do konce jejich věku, to znamená přes různá tyflocentra, tyfloservisy a podobně.
Petr KRÁL, moderátor:
Jak vás tak poslouchám, samozřejmě je to o penězích. Dá se říct, kolik peněz vám chybí ku spokojenosti? Tak chvíle nechápavého ticha ...
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Tak to je otázka ...
Petr KRÁL, moderátor:
Já vím, že to je trošku podpásovka, ani jsem vás na ni nepřipravil.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
To ani ne. Otázka za milion. Já si myslím, že, že to je velmi relativní, protože my bychom samozřejmě byli schopni rozdělit i daleko více peněz, než vybereme. S tím ale souvisí samozřejmě ten lidský kapitál, který rozděluje ty peníze, protože oni nic není zadarmo a přestože ten neziskový sektor je de facto nějakým způsobem viděn jako ten, který by to měl dělat dobrovolnicky, tak je to velmi profesionální a expertní práce, která samozřejmě potřebuje lidi, kteří dokáží rozdělit velmi kvalifikovaně ty práce.
Petr KRÁL, moderátor:
A to je zajímavá otázka, respektive zajímavé téma. Jak se hledají lidé, kteří pracují ve vašich organizacích? Je to těžké najít někoho takového? Protože možná je to můj zkreslený pocit. Blanka Dvořáková, najít člověka, který chce něco takového dělat, musí tam být určité srdce, pro toho člověka je odměnou to, že dělá to, co dělá, ale myslím si, že o penězích to asi být nemůže pro ty zaměstnance.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Tak o penězích vůbec to být nemůže. Je to o tom srdíčku a je to hlavně o tom, že je hodně lidí, kteří chtějí pomáhat a chtějí prostě nějakým způsobem se zapojit. My jako nemáme zase až tak veliký problém se sháněním lidí, někdy máme v současné době spousta jako v těch zařízeních, která podporujeme, máme kvalifikované lidi, a do toho nadačního, ten nadační fond my vlastně, my tam nemáme placené pracovníky, my to děláme všichni vlastně dobrovolně tuhle tu činnost a ty lidé, kteří tam jsou, jsou vlastně zaměstnáni třeba v těch organizacích jiných a potom teda máme hodně jako takových patronů, kteří nám prostě pomáhají s těmi různými akcemi, jejichž pomocí finanční prostředky sháníme.
Petr KRÁL, moderátor:
A těmi hosty jsou lidé, kteří se starají o blaho ostatních, kteří neměli v lecčems tolik štěstí a mají třeba nějaký handicap. Sbírka Cimrman pomáhá se rozjíždí dnes a pomáhá jednak Nadačnímu fondu Slunce pro všechny, také Centru Paraple a také Nadačnímu fondu Českého rozhlasu. A právě zástupci těchto organizací jsou se mnou ve studiu. O tom, jak se hledají lidé, jací lidé můžou pomoci a jaké příběhy zažili právě vyslanci těchto organizací, i o tom budeme ještě mluvit.
Petr KRÁL, moderátor:
Posloucháte Radiožurnál. Naši hosté jsou dnes tři, je to Blanka Dvořáková, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny, je to Alena Kábrtová, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple, je to Přemysl Filip, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu. My jsme se krátce zmínili o lidech, kteří pro vás dělají. Mně z toho vyšlo, že by to měli být lidé, řekněme, třeba dámy, které mají doma bohatého manžela, protože touhle činností sice naplní duši, srdce, ale prostě z podstaty tohle nejde dělat pro peníze. Chápu to správně, paní Kábrtová?
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
No, já bych si dovolila v něčem trošku oponovat.
Petr KRÁL, moderátor:
Oponujte.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Ano. Nejde to rozhodně dělat hlavně pro peníze. Mělo by to, pokud člověk není dobrovolník a máme výborné dobrovolníky v Parapleti, báječné, tak ti to dělají zdarma. A dělají to ale, věnují kousek svého času, to, co si mohou dovolit, ale pokud člověk není dobrovolník a pokud to člověk dělá profesionálně, tak si většinou nemůže dovolit dělat to zadarmo, anebo za úplně málo, protože schopný člověk, který dokáže dát té organizaci, respektive těm lidem se zdravotním postižením to, co potřebují, ten se prostě taky potřebuje živit, jo, a v tom případě trošku tady oponuju, že to úplně nemohou mít dámy, být dámy, které mají doma bohatého manžela a je potřeba, já bych řekla druhý pól, ideální pól, teď bych trošku, protože mám na starosti PR v naší organizaci, tak bych si dovolila ...
Petr KRÁL, moderátor:
Je to, je to patrné.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Ano, tak bych si dovolila trošku o tom pohovořit blíž. Máme například od března, je naším ředitelem, ředitelem Centra Paraple magistr David Lukeš. Je to člověk kolem 35 let, doufám, že se nebude hněvat, že to prozrazuju, který do Paraplete odešel z jiné manažerské pozice, člověk, který je už zkušený, schopný, nesmírně aktivní, nesmírně energický. K tomu je to člověk, který sám býval před lety klientem Centra Paraple, protože je po poškození míchy na vozíku, je to tetraplegik. A má mraky energie a prostě žije, žije tím Parapletem, samozřejmě i spoustou dalších věcí a ten, ten, to není rozhodně manžel, který má doma bohatou manželku, která ho živí. Ne.
Petr KRÁL, moderátor:
Dostali jsme se zase k penězům, ono to jinak nejde. Přemysl Filip, nebo, nebo klidně Blanka Dvořáková, vysvětlete mi, jak to je. Vy dostane ze sbírky nějaké peníze a ty musíte přerozdělit. Kolik peněz z té sbírky může jít na chod vaší organizace a kolik musí jít k těm, kteří ty peníze potřebují? Je nějaké pravidlo? Je to dáno?
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Ze zákona je dáno, že sbírkové peníze, to znamená ty, které přijdou třeba přes DMS nebo opravdu na sbírkové konto, tak pouze 5 % z těchto peněz může jít do provozu nebo na administraci té sbírky jako takové. To znamená, to je opravdu velmi malé procento, a pokud bysme měli fungovat pouze na těchto penězích, tak ta organizace to není schopná utáhnout. Ta organizace si vedle tady těchhle těch drobných musí najít opravdu velké institucionální dárce nebo jiný zdroj financí provozních, protože to jsou úplně jiné peníze, na které my musíme dosáhnout, abysme mohli administrovat vlastně tu sbírku. To znamená ty sbírkové peníze. Jsou to dvě hromádky, které jsou opravdu odlišným charakterem peněz.
Petr KRÁL, moderátor:
Nadační fond Slunce pro všechny, Blanka Dvořáková, vy to ještě řešíte tak, že děláte sami velkou spoustu vlastních sbírkových akcí, případně nějakých akcí, kde se ty peníze dají vydělat.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
No, protože jenom taková veřejná sbírka by nám nepřinesla dostatek peněz, takže my děláme třeba benefiční koncerty v kostele svatého Mikuláše tady na Staroměstském náměstí už spousta let, děláme benefiční koncerty v Obecním domě, děláme různé aukce, bazary, prodáváme na, před Vánoci to je, není dne, kdy bychom někde neprodávali. Takže využíváme jako té podané ruky těch organizací, firem, kde nám prostě umožní prodej výrobků a my máme vlastně pod patronací i kavárnu Slunce, kavárnu a pekárnu, takže vlastně chodíme na ty akce prodávat i jídlo a pití, a to je nejlepší artikl.
Petr KRÁL, moderátor:
A teď poprosím opravdu stručně jednoslovně každého, kolik peněz vaše organizace za rok rozdělí. Prosím, paní Kábrtová, Paraple.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
No, my do svého provozu, protože my nedáváme lidem peníze, ale my dáváme tu pomoct, služby ...
Petr KRÁL, moderátor:
Vy dáváte pomoc.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
... a do toho provozu ročně spotřebujeme 33 milionů korun.
Petr KRÁL, moderátor:
Světluška, Přemek Filip.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Náš rozpočet je zhruba kolem 20 milionů a rozdělujeme téměř 15 milionů korun. Ten zbytek opravdu si musíme sehnat někde úplně jinde.
Petr KRÁL, moderátor:
Blanka Dvořáková, já vím, že u Nadačního fondu Slunce pro všechny je to /souzvuk hlasů/ ...
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Je to trochu specifické, takže, protože podporujeme školu, tak škola má rozpočet 16 milionů, dostane 14, 2 musíme sehnat pomocí nadačního fondu. Centrum služeb má rozpočet 16, dostane kolem 10, zbytek musíme sehnat. A co se týče toho nadačního fondu, tak tam potom sbíráme na takové věci, které nemůžeme pokrýt třeba z dotačních peněz, protože třeba investice absolutně nemožná věc, takže sbíráme na auto, na budovu, kterou potřebujeme opravovat, a my kromě toho teda i pomáháme jiným organizacím.
Petr KRÁL, moderátor:
A já ještě připomínám DMS mezera Cimrman, číslo 87777. Případně můžete si zahlasovat na webu rozhlas.cimrman.cz pro vaši nejoblíbenější hlášku cimrman.rozhlas.cz a dozvědět se o sbírce.
Petr KRÁL, moderátor:
Cimrman pomáhá, to je hlavní motiv dnešní debaty s mými třemi hosty, kteří jsou se mnou ve studiu, hosta, kterým Cimrman opravdu pomůže a pomůže díky vám, pokud se téhle sbírky účastníte. Blanka Dvořáková, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny je jedním z těch hostů. Paní Dvořáková, vy pracujete v tomto oboru, když to takhle familiárně řeknu, vlastně už od roku 1991. Jak, jak se mění vztah lidé k charitě od té doby dodneška v České republice?
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
To je fakt dobrá otázka, protože v tom roce 91 ten vztah těch lidí nebyl až ta úžasný a my jsme si to museli velmi těžce budovat, protože tehdy vlastně nechtěli lidé vidět mezi sebou děti třeba s různými handicapy a já si myslím, my jsme tehdy vlastně v tom roce 91 založili první soukromou školu pro postižené děti. No, a v současný době jako si myslím, že došlo k velkým změnám, že dochází prostě k takovýmu přerodu toho myšlení u lidí, aspoň u nás to tak je a já to vnímám, protože my teda ale máme oblast našeho zájmu, že jo, hlavně na Unhošťsku, na Kladensku, takže jsme trošku specifičtí tím, že nás tam ti lidi vidí, chodí do naší kavárny, pekárny, kterou tam provozujeme, chodí na naše tradiční pečení pro dobrou věc, který pořádáme třeba jednou za týden, jednou, pardon, každou třetí středu v měsíci, jednou za měsíc. A v podstatě v takovým městečku, kde je 6 tisíc lidí, my vybereme během třeba tří nebo čtyřech hodin ve veřejných sbírkách mezi 9, 10 tisíci. A to nepočítám ještě to, že tam prodáváme různé výrobky a třeba teď při tom posledním pečení se prodalo asi za 4 tisíce výrobky, takže jako to je úžasný. Tam ty lidi chodí, podporují nás a snaží se nám pomáhat. A tak to cítím i jako z toho Kladenska a myslím si, že už jsme si takový to svoje místo na slunci, protože my všude máme to slunce, vybudovali.
Petr KRÁL, moderátor:
Takže jste si to místo vybudovali. Teď přeskočím paní Kábrtovou, Přemek Filip, sbírka pro Světlušku. Jak vy to vnímáte, jak se k vám chovají lidé? Otáčejí se zády, když k nim přijdete s tykadly a s předměty?
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Naopak. Já si myslím, že Světluška opravdu si vybudovala za těch téměř 15 let existence velmi dobrý kredit, to znamená, lidé vědí, kde ty peníze jdou, komu pomáháme a tudíž jsou k nám velmi příznivě nakloněni, takže tohle já můžu kvitovat, můžu potvrdit, že se opravdu snažíme s dárci komunikovat, snažíme se jim vysvětlovat ty konkrétní projekty, konkrétní lidské příběhy, které samozřejmě fungují, a nesmím zapomenout na to, aby to všechno fungovalo, že opravdu musíme mít za zády nějaké institucionální třeba dárce typu velkých firem, které tohle opravdu už berou jako věc, která je potřebná jako součást nějakého svého etického podnikání. Já z té firemní sféry tak, jak tady paní Kábrtová hovořila o Davidovi, tak já jsem asi podobný případ, který přišel po zhruba 20 letech z firmy řídit nadaci, takže ...
Petr KRÁL, moderátor:
Z firmy, která rozdělovala a teď jste ve ...
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Tak, tak.
Petr KRÁL, moderátor:
... firmě, která, která potřebuje. Paní Kábrtová, je těžké najít partnery, sponzory mezi velkými firmami? Je to, není to pro některé opravdu součástí prestiže a image, že spojit se s Centrem Paraple, případně dalšími organizacemi? Jak to vnímáte?
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Stává se, stane se, že nás taková firma osloví sama a ale to, co my považujeme za hrozně důležité a co je hrozně těžké, je udržet ten vztah, vybudovat ten vztah. My si hrozně ceníme toho, my samozřejmě ty finanční prostředky potřebujeme nutně, abychom mohli dělat to, co děláme, pomáhat, ale my si hrozně vážíme těch prostředků a pomáhají nám nejvíc ty prostředky, které dává někdo, kdo ví, proč to dělá, protože ten to taky dělá dlouhodobě, jo, a dělá to rád a podporuje. Potom my navazujeme vztahy, kdy už to není jenom o finanční podpoře, ale kdy to je o takovém trošku vzájemném propojení, o pomoci, třeba firma, která nám dává finanční prostředky, jedna z nich, tak potom, když děláme Běh pro Paraple, tak oni nám pomáhají svými vozy, pomáhají nám svými dobrovolníky, a jejich dobrovolníci nám pomáhají při jiných příležitostech v Centru Paraple. A takhle se to rozvíjí, rozvíjí, rozvíjí.
Petr KRÁL, moderátor:
Posloucháte Radiožurnál. Našimi hosty jsou ti, kterým pomáhá Cimrman, tedy nová sbírka, která se rozjela dnes ráno. Máme tady zástupce tří důležitých organizací. Blanka Dvořáková, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny. Když jsme tu debatu začínali, tak jsem se vás ptal na Cimrmana, kdy vstoupil do vašeho života. Vy jste jen tak lakonicky řekla, že prostě přišel Láďa Smoljak. Jak, jak vy dva se dali dohromady? Protože příběh Paraplete a Zdeňka Svěráka už známe.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
No, tak Láďa Smoljak byl s divadlem ve Francii na, tam prostě udělali divadelní představení na pozvání tehdejší Asociace Olga Havel France, a tam potom ten výtěžek nám přivezli, nevím, jak se o nás tehdy dozvěděl, možná právě od té představitelky té nadace, a přispěl nám tehdy na dobudování Domova dobré vůle v Unhošti, nouzově. No, a my jsme tak jako byli hrozně rádi, že mezi nás přišel a snažili jsme se ho získat ke spolupráci, a ono to tak vůbec nebylo moc těžké. On vždycky říkal, jasně, Zdeněk Svěrák má paraple, já budu mít slunce. A takže on nám vlastně teda dělal, pomáhal jako s logem, dokonce a to fakt jako dával vždycky k lepšímu, se na učil i schůzovat, říkal, tak já i schůzuju. Chodil do správní rady a opravdu se spolupodílel na činnosti toho, té naší organizace a naučil mě opravdu takové pokoře a naučil mě tomu, já jsem to věděla tohle, ale ještě jsem si to od takového moudrého člověka víc cenila, že máme takovou stejnou nebo podobnou filozofii v tom, že nemůžeme peníze jenom někde brát a shánět, ale že vždycky musíme něco za to dát. A to on mě právě učil, že musíme dělat ty různé benefice a akce a tímhle způsobem finanční prostředky shánět, abychom pak mohli pomáhat takovému velkému počtu lidí.
Petr KRÁL, moderátor:
Víte, já jak vás tady vidím vedle sebe, vy jste v podstatě konkurenti. Jste kamarádi nebo nejste? Jak to mají mezi sebou organizace vašeho typu, které někomu pomáhají. To je taková zákeřnější otázka a poprosím opravdu stručnou odpověď, protože čas nás tlačí k dalším zprávám. Paní Kábrtová. Jak to mají mezi sebou organizace vašeho typu?
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Já jako těžko odpovím úplně na otázku, konkrétně na otázku, jak to mají mezi sebou organizace. Já si myslím, že, já si myslím mezi námi to prostě je tak, že jsme přátelé a partneři hlavně, partneři a ...
Petr KRÁL, moderátor:
Nepřebíráte si sponzory.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Já si myslím, že když chce člověk dělat věci dobře, tak nesmí dělat věci podpás. A já si myslím, že mají-li neziskovky být úspěšné a dělat věci dobře, tak musí být dobrými partnery.
Petr KRÁL, moderátor:
Tak a teď poslední kolečko pro vás všechny. Už jsme mluvili o tom, kolik peněz jste za ten rok zhruba přerozdělili, kolika lidem nebo organizacím jste za ten rok pomohli? Nadační fond Slunce pro všechny, Blanka Dvořáková.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
No, tak já si myslím, že to je, musím říct to zprostředkovaně, protože vlastně pomáháme tisíce dětem v poradenských službách, pomáháme ale i ve škole, tam máme stovku dětí v mateřské, základní, střední škole, no, a pomáháme v těch sociálních službách a tam máme kolem sta klientů, takže to jsou ti, který, na které ta naše pomoc a podpora přímo cíleně je zaměřená, ale pak jsou to různé organizace ...
Petr KRÁL, moderátor:
To jsou ty, ano, vy to máte trošku složitější.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
... kde třeba podpoříme dětský domov, podpoříme speciální školu, podpoříme hospic, podpoříme prostě skupinu seniorů. Nejsou to třeba velké částky, ale každý rok prostě takovéhle grantové řízení děláme.
Petr KRÁL, moderátor:
Pomůžete. Přemek Filip, Světluška. Dá se to kvantifikovat Nadační fond Českého rozhlasu.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Kvantifikovat se to dá, já už jsem to říkal. Jsou to řádově stovky jednotlivců napřímo, a přes neziskové organizace, které samozřejmě poskytují služby zrakově postiženým lidem, tak to jsou další řádově tisíce lidí, to znamená, že opravdu ročně jsou to tisíce lidí, kteří dostanou ať už přímo nebo nepřímo pomoc od Světlušky.
Petr KRÁL, moderátor:
Děláme finálovou inventuru, proto se k tomu vracíme, paní Kábrtová, Centrum Paraple.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
No, já bych řekla, že to jsou také stovky lidí ročně, zhruba víme, že zhruba 1400 lidí každý rok, lidí a jejich, lidí na vozíku po poranění míchy a jejich blízkých se na nás opakovaně obrací a my jim nějakým způsobem pomáháme a potom jenom pro příklad. Třeba každý den je zhruba 35 lidí, až 35 lidí na vozíku využije přímo v Centru Paraple služby Centra Paraple. Jsou tam na pobytu, jsou tam na ambulanci, na různých typech služeb.
Petr KRÁL, moderátor:
Chtěl jsem to slyšet znovu konkrétně i proto, že teď zopakuji ono známé magické DMS mezera Cimrman a číslo 87777. Teď vy všichni víte, nač přispějete a jak můžete pomoci. Můžete klidně třeba dát i bankovní převod, všechno najdete na webu cimrman.rozhlas.cz. Těmi, kdo s vašimi penězi budou dobře hospodařit, je Blanka Dvořáková, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny, Alena Kábrtová, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple, Přemysl Filip, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu, byli se mnou ve studiu. Ať se daří, na shledanou.
Přemysl FILIP, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu:
Děkujeme, na slyšenou.
Blanka DVOŘÁKOVÁ, ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny:
Děkujeme, na shledanou.
Alena KÁBRTOVÁ, manažerka PR a fundraisingu Centra Paraple:
Děkujeme, posílejte DMS.