"Beru to jako životní zkoušku. Věřím, že zase budu chodit," říká pětadvacetiletý Martin, kterému do života vstoupila šest měsíců po úrazu láska. Již půl roku má dívku - osmnáctiletou studentku Nikolu Hrubou. "Je to paradox. Zdravý jsem byl dva roky bez přítelkyně, a teď, na vozíku, jsem ji našel," prozradil Zach. Magazínu Práva poskytli s přítelkyní rozhovor a nafotili společné snímky.
* Nikolo, můžeš se čtenářům Magazínu Práva představit?
Studuji druhý ročník na Střední škole hotelnictví a turismu. Žiji s rodiči v Kladrubech. Kdybych měla mluvit o svých zájmech, tak to je především tanec, občas sport a hlavně kamarádky.
* Jak jste se seznámili?
Martin: Poprvé jsem Nikču viděl v Kladrubech v rehabilitačním centru. Každou středu jsme tam měli tanečky. To jsme se ale jen pozdravili. Podruhé jsme se potkali na akci po plaveckém závodu vozíčkářů La Manche. To už mi padla hodně do oka.
Nikola: Moje maminka pracuje v rehabilitačním centru v Kladrubech jako fyzioterapeutka. Že bych za ní chodila často do práce, to moc ne. Na ty tanečky jsem jí jen něco nesla. Martin už tenkrát po mně pokukoval, já ale měla jinou známost. Balil mě tak dlouho, až jsem podlehla. (smích)
Martin: Já o tom nevěděl. Až později mi řekla, že měla známost.
* Martine, čím tě Nikola okouzlila?
Má krásný úsměv a je s ní hrozná sranda.
* Prozradíš své trumfy, kterými jsi zabodoval?
Jsem sám sebou a na nic si nehraju. Tak snad to stačilo.
* Stačilo to Nikolo?
Na první pohled mě zaujaly jednoznačně jeho oči. A pak určitě Martinův smysl pro humor.
* Nikolo, přemýšlela jsi před začátkem vztahu o Martinově handicapu?
Určitě ano, kdo by o tom nepřemýšlel
* Vztah s vozíčkářem určitě není pro osmnáctiletou holku jednoduchý
Život s Martinem je úplně normální. Až na to, že vedle mě prostě jezdí.
* Martin stále není úplně soběstačný, asi mu musíš hodně pomáhat.
Nikola: Pomáhám mu jen s přesuny do auta, na postel. A nalévám mu pití, podávám těžší věci. Jinak většinu věcí zvládá sám. Je pravda, že mi pěkně vyrostly svaly na pažích, což se mi moc nelíbí. Za chvíli ze mě bude asi kulturistka. (smích)
Martin: Má to místo posilovny. Ušetří spoustu peněz. (smích)
* Martine, Nikola teď pro tebe zřejmě musí být velkou oporou?
Je super mít vedle sebe někoho takového. Moc mi pomáhá hlavně psychicky. I když mě dovede někdy pořádně naštvat, jsem šťastný, že jsem ji potkal.
* Nikolo, tvoje maminka ti prý Martina dokonce dohazovala?
Malinko jo, pořád o něm mluvila. Nedá se ale říct, že úplně dohazovala. Do vztahů já si mluvit nenechám. Každopádně neměla vůbec nic proti tomu. Teď si pořád hodně volají. To by tedy ale mohli omezit. (smích)
* Co na tvoji známost říkaly spolužačky?
V podstatě nic. Řekla jsem jim jen, že mám přítele. Že to je Martin, ví jen jedna nejlepší kamarádka. Po tomto rozhovoru se to ale asi trošku změní.
* Jak vnímáš ty sama, že se Martin pyšní titulem Muž roku a bohužel i kvůli svému ochrnutí plní stránky časopisů?
Určitě mě těší, že mám nejhezčího muže. Jinak to ale neřeším, beru ho jako normálního kluka.
* Jsi velmi půvabná dívka. Neuvažovala jsi o kariéře modelky?
Jako malá určitě, byl to dokonce můj sen. Teď si už moc nevěřím. Chtěla bych zkusit pracovat jako hosteska. Nafotila jsem snímky, které chci nabídnout agenturám. Práce hostesky by mě moc bavila. Bylo by fajn si přivydělat při škole.
* Pro osmnáctiletou dívku je běžné chodit tančit na diskotéky, do klubů. S Martinem o to zřejmě teď přicházíš. Nechybí ti to?
Tancování a vůbec párty a diskotéky miluju, to je moje. Na diskotéky jsem kluky ale nikdy nebrala. Chodím si to tam užít vyloženě jen s kamarádkami. Prostě pořádně zapařit.
* Martine, tobě nevadí, že Nikola chodí bez tebe na diskotéky?
Je to o vzájemné dohodě a důvěře. Uvědomuju si, že je mladší a chce se chodit bavit a se mnou si teď tedy moc nezatančí. Jen mám o ni vždycky strach, aby jí nikdo nic neudělal.
* Nikolo, žiješ v Kladrubech, Martin ve Vrchlabí. Jak vypadá vztah na dálku?
Nikola: Tak s tímhle problém zatím vůbec nemáme. Martin si pro mě vždycky přijede a buď jedeme k němu, nebo zůstaneme u nás. V tom horším případě jezdím autobusem. To ale opravdu jen když už to jinak nejde. Martin: Přesně tak, autobus se jí nelíbí.
* Jak vypadá váš společný den?
Nikola: Pokaždé jinak. Martin je blázen, neustále vymýšlí nějaké výlety. Pořád máme co dělat, fakt se nenudíme. Minulý víkend jsme například jeli automobilový závod. Martin: Byl jsem nejmladší z účastníků a skončil ze třiceti devatenáctý. V orientačním závodě jsme s mojí navigátorkou Nikčou dojeli dokonce třetí. Byly to závody vozíčkářů. Na to, že řídím teprve měsíc, to byl úspěch.
* Vztah na dálku nemůže fungovat věčně. Přemýšleli jste například o společném bydlení?
Nikola: Já určitě ne, na to jsem ještě mladá. Martin: Zatím je na to brzy.
* Martine, ty se v září prý vracíš do školy?
Je to tak. Vracím se do Brna na Fakultu tělovýchovy a sportu. Zbývá mi dodělat dva semestry. Budu po dohodě se školou studovat dálkově a dva semestry budu mít rozložené na dva roky.
* Pochopila bych, že zvládneš studium například ekonomie. Může ale vozíčkář studovat na Fakultě tělesné výchovy a sportu?
Samozřejmě handicap na sportovní škole vidět bude, ale to se zvládne s pomocí lidí okolo mě. Já studuji obor trenérství. A ten je hodně o teorii.
* Trenérství je tedy práce, které by ses chtěl v budoucnu věnovat?
Určitě. Bavilo by mě to moc. A s mým handicapem by to neměl být žádný problém. Tréninky se hlavně vymýšlejí v hlavě, a tu mám zdravou. (smích)
* Představil jsi už Nikolu rodičům?
Představil a jsou rádi, že mám vedle sebe někoho, kdo mi pomůže a sami si mohou trochu odpočinout.
* Skončily ti pobyty ve dvou rehabilitačních zařízeních, co tě čeká dál?
Cvičení a škola. Nyní docházím na dvě hodiny denně do centra kousek od Vrchlabí v Hostinném a rád bych do dalších rehabilitačních center.
* Jaký je tvůj momentální zdravotní stav?
Necítím tělo od prsou dolů. To se nezměnilo. Dělám ale velké pokroky v případě hybnosti rukou. Poslední úspěch je zatnutí břicha v leže na břichu a zvednutí pánve. Hlavní pokrok je ale v tom, že získávám sílu a stabilitu trupu. Když jsem v ústavu nebo v lázních, tak cvičím od rána do večera. Ty posuny jsou pak samozřejmě mnohem větší.
* Je pro tebe cvičení bolestivé?
Není a bolet to nesmí. Jde o protahování a posilování svalů. Někomu by se to mohlo zdát primitivní, ale já se třeba učím postavit na čtyři nebo se vleže postavím na lokty.
* Zřejmě je pro tebe teď hodně důležité, že jsi soběstačnější i díky novému autu. Jak zvládáš řízení?
Nejsem úplně soběstačný, vždy potřebuji někoho k sobě. Auto mě posunulo hodně dopředu, jsem mobilnější a částečně mě osvobodilo z vozíku. V nastupování do auta ale potřebuju vždy pomoct.
* Martine, když jsme spolu dělali první rozhovor, říkal jsi, že do dvou let by ses chtěl postavit na nohy. Pořád to datum platí?
Platí, na tom se nic nemění. Držte mi palce.
Martin po mně pokukoval, já ale měla jinou známost. Balil mě tak dlouho, až jsem podlehla. Nikola
Pomáhám mu jen s přesuny do auta, na postel. A nalévám mu pití, podávám těžší věci. Jinak většinu věcí zvládá sám. Je pravda, že mi pěkně vyrostly svaly na pažích, což se mi moc nelíbí. Za chvíli ze mě bude asi kulturistka. Nikola
Je super mít vedle sebe někoho takového. Moc mi pomáhá hlavně psychicky. I když mě dovede někdy pořádně naštvat, jsem šťastný, že jsem ji potkal. Martin
Miluje černý humor
* Pětadvacetiletý student Martin Zach 28. srpna 2009 zvítězil v soutěži Muž roku a den poté si při skoku na lyžích bývalý profesionální lyžař poranil míchu a ochrnul. * Lékaři mi naznačovali nejhorší prognózy. "Tvrdili, že budu ležák a budu moci hýbat jen hlavou," říká Zach. * I jako vozíčkář Martin Zach miluje černý humor. Na soustředění finalistů letošního ročníku Muže roku v Lázních Bělohrad přivítal hosty slovy: "Zítra tady na rybníku Pardoubek pořádám skoky na lyžích. Zájemci se prosím hlaste u mě."
Foto popis| S přítelkyní Nikolou Hrubou se seznámil před půl rokem v rehabilitačním centru v Kladrubech.
Foto autor| Foto Michaela Feuereislová
Foto popis| Martin má za sebou i první módní přehlídku na invalidním vozíku. S finalisty letošního ročníku soutěže Muž roku předváděl na módní show ve spa resortu v Lázních Bělohrad.
Foto autor| Foto Tomáš Martínek (2)
Foto popis| S maminkou a bratrem Ondřejem
Foto popis| Kromě úsměvu miluje Martin na Nikole i její smysl pro humor.
Foto autor| Foto Michaela Feuereislová
Foto popis| S přítelkyní si v Praze užívali společné chvíle na romantické Kampě.
Foto autor| Foto Michaela Feuereislová
Půl roku jsem šťastně zamilovaný
28.8.2010
Magazín Práva
Dnes je to přesně rok, co Muž roku 2009 Martin Zach skákal na lyžích na rybníku Kačák. Dopadl na mělčinu, poranil si míchu a od té doby je připoután na invalidní vozík.
Gabriela Wolfová

