Babička s dědečkem měli doma vždycky ovčáky a kolie. A ona si odjakživa radši než s panenkami hrála se psy. Poměrně brzy začala snít o tom, jak se jednou stane veterinářkou. "Jenže jsme měli příbuzné v Americe, táta se nedal ke komunistům, a tak mě v Benešově nevzali na žádnou střední školu," přiblíží Jana realisticky konec svých snů. Nakonec vystudovala v Pardubicích potravinářskou technologii a začala pracovat v laboratoři. A vedle toho měla aspoň chovnou stanici německých ovčáků. Jenže klasický výcvik ji vůbec nenaplňoval. Když se po roce 1989 naskytla možnost zkusit něco jiného, dlouho neváhala.

SVĚT ZA ZAVÁZANÝMA OČIMA

Napadlo ji, že by mohla cvičit slepecké psy, i když si moc neuměla představit, co podobný výcvik obnáší. Vždyť tehdy u nás bylo tak pět osm cvičitelů na celou republiku. Od Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých dostala fascikl s pokyny, co všechno by se měl čtyřnohý pomocník naučit. A první rady jak na to získala od muže, který měl v Anglii školu vodicích psů.
"Během školení nás učil třeba i to, jak se orientovat se zavázanýma očima," zavzpomíná.
"Leckomu to nedělalo dobře a radši tuhle práci vzdal." Janu ovšem něco takového nemohlo odradit, naopak se časem pustila i do výcviku asistenčních psů pro tělesně postižené.

CHOVÁ CELÁ RODINA

S kapkou nadsázky říká, že v jejich rodině se všechno odvíjí od psů. Kvůli nim se také přestěhovali z Benešova do Zálesí a začali opravovat chalupu. Postupně totiž svou prací, která je zároveň koníčkem, nakazila nejen manžela, ale i dceru a zetě. Ti se nakonec přestěhovali hned do sousedství. "Mají sice svá povolání, ale se psy nám hodně pomáhají," pochvaluje si blízkost spřízněných duší. Počet zvířecích obyvatel se stále mění - v současné době má Jana čtveřici zlatých retrívrů, ale brzy zůstanou doma jen dva "domácí". Další dva dostanou nového páníčka.

POMOCNÍK NA MÍRU

Psí pomocníci musí během dvouletého výcviku zvládnout spoustu dovedností. Hodně přitom záleží na tom, jaké postižení jejich nastávající páníčci mají. "Asistenční pes musí například umět nejen podat věci ze země, ale i rozsvítit světlo nebo vyndat prádlo z pračky," přiblíží jen některé z dovedností chovatelka. Pokud pejsek pomáhá nevidomému, dokáže pro něj najít nejen volné místo v dopravním prostředku, ale i přechod pro chodce. Jana s úsměvem vypráví, jak si lidé občas myslí, že pejsci poznají i to, když se rozsvítí červená. Tak dokonalí sice nejsou, ale naštěstí už dnes existují zvukové semafory.

TRÉNINKOVÝ KOCOUR

Pejsci, které Jana cvičí, musí být zvyklí na nejrůznější prostředí, lidi i zvířata. "Proto s nimi jezdíme do Benešova nebo Vlašimi, ale trénujeme i v pražském metru," říká chovatelka. Veškeré návštěvy (i ty hlučnější) jsou u nich doma vítány. Správně vycvičeného psa totiž hned tak něco nerozhází, musí umět zvládnout třeba i hádku v rodině. U Marešů mají dokonce i "tréninkového" kocoura nebo malého pejska - to aby si jejich svěřenci zvykli na zvířata, která může mít jejich nový páníček v bytě.

SPRÁVNÁ DVOJKA

Naštěstí se psí povaha obvykle dá poznat už u štěněte. Pokud má ovšem člověk ty správné pozorovací schopnosti. Podle slov chovatelky je nejdůležitější a nejtěžší vybrat pro konkrétního klienta toho správného psa. "Naštěstí spolupracuji s panem Štěrbou z občanského sdružení Pes pomůže, který objíždí rodiny, zjišťuje, jaká je kde situace a pomáhá nám vytipovávat klienty," pochvaluje si Jana. Snad největší radost mívá, když se jí podaří dát dohromady správnou dvojku, někdy dokonce i opakovaně. Právě nedávno vezla do Mariánských Lázní jednoho ze svých retrívrů nevidomému pánovi, který už jednoho psa od nich měl. A přál si, aby se povahou co nejvíc podobal předchozí Fanynce.

ROZCHODY PATŘÍ K VÝCVIKU

Představa, že vychováváte pejska, který bude mít za dva roky jiného páníčka, by asi leckterého chovatele odradila. Ani pro Janu nejsou rozchody právě snadné, ale musí je zvládnout. "Obvykle zůstaneme tři čtyři dny u našeho klienta a chodíme s ním známé trasy," přiblíží, jak probíhá předávání psů. "Kromě toho od nás novopečený chovatel dostane podrobný itinerář, jak s čtyřnohým pomocníkem zacházet." Přiznává, že začátky leckdy nebývají snadné - obzvlášť pokud handicapovaný člověk nikdy psy nechoval.

ZKUŠEBNÍ DOBA

Chovatelský začátečník ne vždycky dokáže zvládnout nejen péči o sebe, ale i o zvíře, a zvyknout si třeba na to, že má po bytě chlupy. Někdy se podaří různé komplikace hned na začátku vyřešit, občas ale nezbývá než vzít psa zpátky. "Když přijedeme za půl roku na kontrolu a pejsek k nám ani moc nechce a drží se u klienta, víme, že si dvojice sedla a je všechno v pořádku," říká Jana. "Pokud nás naopak bouřlivě vítá, pak bývá někde něco špatně."

PRVNÍ POMOC HRAVĚ ZVLÁDNE

Veterinářkou se sice Jana nestala, ale díky dlouholeté praxi si už s lecjakým zdravotním problémem svých čtyřnohých společníků dovede poradit. Nějaký ten psí průjem nebo horečka ji hned tak nerozhází. Kromě toho má kamaráda veterináře, který ji do lecčeho zasvětil. "Občas mi volají i lidé z okolí, když jim začne třeba v noci marodit pes," svěří se Jana. "První pomoc obvykle zvládnu." Na zvěrolékařku si rozhodně nehraje, ale i díky téhle sousedské výpomoci je svému dětskému snu zase o něco blíž.

Připravila IVANA MATYÁŠOVÁ / Foto MARTIN FALTUS a o.s. Pes pomůže

(IVANA MATYÁŠOVÁ)

---

Kvůli psům odešla na venkov a svým nadšením nakazila manžela, dceru i zetě

---

CO JEŠTĚ O JANĚ MAREŠOVÉ NEVÍTE

Má ráda country muziku stejně jako její manžel Jiří, který hraje na kytaru i bicí v okolních hospůdkách. Tréninkově berou s sebou i své psy - vždyť nejeden z nich může mít i v budoucnosti páníčka, který rád muzicíruje.

Cvičí nejen psy pro nevidomé, neslyšící a tělesně postižené, ale třeba i pro klienty s epilepsií nebo srdečními problémy.

Občanské sdružení Pes pomůže, s nímž Jana spolupracuje, pomáhá nejen vytipovávat klienty, ale například i hledá sponzory. Stát totiž hradí pouze výcvik vodicích psů, výcvik asistenčních psů se bez dárců neobejde.

Přidat se k nim můžete i vy - stačí odeslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS PESPOMUZE na telefonní číslo 87 777. Cena DMS je 30 Kč, pejskové obdrží 27 Kč.

---

ŽENY DOKÁŽOU ZÁZRAKY

Také v letošním roce pokračuje seriál Vlasty o ženách, které si rozhodně zaslouží pozornost. Setkáte se s dámami, o nichž se třeba moc nemluví, ale prožily pohnuté životy, dokázaly neuvěřitelné věci, prokázaly odvahu, sílu a laskavost.
Znáte nějakou zajímavou ženu?

Foto - První pomoc nemocnému zvířeti Jana zvládne, ale na veterinářku si rozhodně nehraje

Manžel Jiří si psy zamiloval také - a nejen kvůli své ženě

Brzy doma zůstanou jen dva "domácí" pejsci

Při předávání vycvičeného pejska zůstává Jana pár dní s klientem