Vladimír Patera, ředitel, Chráněná dílna masérů:
Já jsem v˙podstatě do roku 2009 byl zaměstnancem. Pak jsem vlastně byl propuštěn z˙pracovního poměru na základě toho, že špatně vidím a že jsem nezvládal práci, takže jsem se rozhodoval, jakým způsobem bych měl pokračovat v˙tom, abych byl aktivní a neseděl doma, takže jsem vymýšlel tenhle projekt a cílem bylo samozřejmě i pomoci dalším ostatním lidem, kteří mají podobné problémy jako já.
Autor
Masérské studio v˙Jinonicích prozatím zaměstnává 4 nevidomé maséry a bude se dále rozrůstat. Jedním z˙nich je i Roman Mirga z˙Mostu, který oslepl v˙dospívání. Deset let marně hledal práci. Rekvalifikoval se na maséra a teď ji konečně našel.
Roman Mirga, masér:
O tohle to místo se hlásilo asi 14 lidí. Já jsem přišel na pohovor a asi za 3 měsíce jsem dostal telefon, že tohle místo jsem dostal.
Autor
Konkurz do chráněné dílny vyhrála i Hanka Jetelová, které se splnil sen pomáhat lidem.
Hana Jetelová, masérka:
Učíme se další hmaty, které jsme třeba neznali do teďka a budeme určitě se učit třeba různý zábaly čokoládový a podobný, protože to dneska na trhu je docela žádaná věc. Samozřejmě lávové kameny apod.
Vladimír Patera, ředitel, Chráněná dílna masérů:
Masáž od toho nevidomého je, troufám si říct, že zcela odlišná od normální masáže z˙toho důvodu, že ten nevidomí skutečně nemůže takzvaně šidit zrakem. On opravdu ty svaly, tu svalovou řasu musí nahmatat.
Roman Mirga, masér:
Najdu si to místo, které skáče, třeba zrovna konkrétně tady mu to trochu vyskakuje docela, takže tam se soustředím a ten propracovávám trošku déle.
Autor
Maséři společně tráví i volný čas. Filosofií chráněné dílny nebo chcete-li masérského studia je nejen dobře masírovat zákazníky, ale i stmelovat tým, třeba při grilování nebo sportování. Díky tomuto zaměstnání si mnozí poprvé zahráli s˙pomocí asistentů kuželky.
Marek Rojíček, masér:
Něco jako tomhle to mi vždycky chybělo, jako kolektiv. Udělal jsem sice 2 školy, ale přesto mi to bylo k˙ničemu, protože jsem prostě se pořád nudil, pořád jsem hledal nějaké aktivity.
Vladimír Patera, ředitel, Chráněná dílna masérů:
Ten projekt by měl naplnit takové to poslání, aby ty lidi mezi sebou uměli komunikovat, aby neseděli doma a aby byli v˙normálním prostředí, tzn. jako my ostatní jsme zvyklí.
Autor
Provoz chráněné dílny teď dotuje stát. Časem si však maséři na sebe vydělají i bez dotací. Roman Mirga už se nemůže dočkat, až si bude moci z˙první výplaty dovolit pronajmout vlastní byt. Zatím totiž nouzově bydlí ve středisku vodících psů. Nezájem o masérské služby nevidomých se zřizovatel dílny Vladimír Patera neobává. Naopak. Projevuje o ně zájem řada firem, které masáže platí svým zaměstnancům. Je to totiž pro ně výhodné z˙hlediska daňových úlev.
Vladimír Patera, ředitel, Chráněná dílna masérů:
Firmy mají samozřejmě nějakou povinnost, buďto zaměstnávat zdravotně postižený, a pokud tak nemohou, tak mohou právě uplatnit to náhradní plnění. Pokud nedělají ani tak, ani tak, tak musejí odevzdávat penále do státního rozpočtu. Takže jim se samozřejmě těm firmám vyplatí odebírat od nás tyhle služby.
Autor
Chráněná dílna masérů chce během následujícího roku expandovat do všech krajských měst.
Reportáž týdne
21.8.2010
ČT 1
Nevidomí v˙Praze Jinonicích otevřeli první masérské studio v˙ČR. Funguje jako chráněná dílna a její zřizovatel Vladimír Patera, sám masér se slabozrakým postižením se tak chce pokusit srazit míru nezaměstnanosti, která u nevidomých lidí dosahuje skoro 90 %. Poptávka po dříve rozšířených profesích košíkář či telefonista zanikla se změnou režimu a nevidomí a slabozrací, kterých v˙Česku žije zhruba 300 tisíc, nemůžou trvale sehnat práci.
Luděk Jíra

