Vlastně není divu, že to byl večer plný velkých emocí. Například Nevena Černohorská z ústeckého Červeného kříže, jedna ze šesti nových držitelek Křesadel, neudržela city na uzdě a "brečela jak želva". "O bezdomovce se starám ráda, už bez té práce nemůžu být. Považuju to za svou povinnost," tvrdila dáma o holi přes příval slz. Velmi silný okamžik!
Ani kulturní program nebyl z těch obyčejných. Efektně vyznělo finále se světelnou show v naprosté tmě. Vůbec nevadilo, že ohně nahradila v uzavřeném prostoru "jen" světýlka na baterky. A vidět zpívat kapelu mentálně postižených klientů z DOZP Háj u Duchcova - i to byla čirá radost.
Škoda jen, že místo a slavnostnost akce nedovolila nikomu na jejich hity tančit. Ale užil si to dosyta (asi) i další z klientů ústavu. Vše sledoval z invalidního vozíku po straně jeviště a tleskal. Jeho nadšení bylo i mým nadšením.
Emotivní okamžiky čtvrtečního večera "vyvažoval" humor Ondry Vodného, tradičního moderátora Křesadel, ex spíkraTVNova - dnes rozhlasového moderátora.
Říkal naplno, co si myslel, jeho vtípky byly občas až "na hraně", a přesto na svém místě. Třeskutý humor obrušoval hrany patosu, třeba když "honil" po pódiu držitelku zvláštní ceny Křesadla Ivu Zamazalovou, spoluautorku dobrovolnického filmu Nemusíme, chceme. Nechtělo se jí mluvit na mikrofon, ale spíkr byl neoblomný.
A když viděl Ondra Vodný na zemi "koberec" firmy Knauf, která akci podpořila, nejen že po něm - stejně jako primátor Ústí Jan Kubata - odmítl chodit, aby jej neušpinil ale dokonce se obrátil na šéfovou DC Ústí Lenku Černou a prohlásil: "Aby byla ta reklama dobře vidět, měly by ji dvě dobrovolnice na pódiu držet." A šibalsky dodal: "Mohly by být nahoře bez, abychom si to všichni užili. Máte tady nějaké?
Cože, že nemáte? Tedy, co vy jste to za organizaci...?!"

(RADEK STRNAD)

Foto - RADEK STRNAD

Vyšlo také v: Mostecký deník