Není výjimkou, že spolu se ztrátou zraku přichází nevidomí i o svého partnera, říká Anna Jílková, klinická psycholožka a terapeutka, věnující se péči zrakově postiženým dětem i dospělým více než dvacet let.
V posledních týdnech přišla v Česku o zrak řada lidí kvůli otravě metanolem. Co to pro takového člověka znamená? S čím vším se musí vypořádat?
V prvních okamžicích jsou tito lidé v šoku, protože se ocitnou bez možnosti zrakové kontroly a zároveň jsou bez celé řady informací. Nastane frustrace, později deprivace. Nejvíce informací získáváme právě přes zrakové vnímání. V literatuře se uvádí, že 70 až 90 procent informací získáváme zrakem – ať jde o barvu, tvar, velikost nebo umístění v prostoru. Navíc identifikace očima je velmi rychlá. Nevidomý proto musí změnit způsob poznávání za pomoci ostatních smyslů. Musí k tomu využívat informací od lidí ze svého okolí, což je přece jen zdlouhavější. Vyrovnávání se se ztrátou zraku je dlouhodobý proces, má své fáze a je procesem velmi individuálním.
- LN Co se v takovém člověku odehrává po psychické stránce?
Postižený často nechápe, co se přihodilo, nechce uvěřit, že nevidí, a zároveň doufá, že se mu zrak vrátí. Po prvotním šoku přichází téměř vždy deprese, pláč, skleslost. Člověk, který právě oslepl, má za to, že už nic nemá cenu. Tito lidé mají často sebevražedné úvahy nebo se přímo i pokusí o sebevraždu. Může reagovat agresí, jak slovní, tak fyzickou, často odmítá pomoc a vždy hledá viníka. V těchto chvílích je důležitá pomoc psychologa, který ukáže, že je možné žít plnohodnotný život i bez zrakového vnímání, jen je potřeba se naučit jiné strategie a postupy. Pak takto postižený člověk zvládne každodenní činnosti, nejen péči o sebe, ale i o rodinu, především o děti a také práci v domácnosti, jako je vaření, úklid a podobně.
- LN Jak dlouho může trvat, než se člověk se ztrátou zraku vyrovná? Je to otázka měsíců či let?
Je to proces velmi individuální, spíše jde o delší časový úsek, někdy to trvá i řadu let. A jsou jedinci, kteří se se ztrátou zraku nikdy nesmíří. Také se často stává, že člověk, který se se ztrátou zraku již vyrovnal, se při nějaké další životní zátěži znovu dostane do některé z předchozích fází vyrovnávacího procesu.
- LN Jak se člověk s nevidomostí vypořádává, pokud se s tímto postižení muž narodil nebo když o zrak přišel v dětském věku? Je to pro dítě "snazší" než pro dospělého?
Lidé, kteří mají toto postižení od narození, nepoznali, jaké to je, když vidí, takže nemají s čím srovnávat. Učí se přirozeně rovnou poznávání bez zraku. V tomto smyslu se jeví soužití s nevidomostí jako snadnější. Většinou až kolem osmého roku začnou více vnímat svoji odlišnost, zjistí, že některé činnosti nemohou dělat jako ostatní vrstevníci. Všichni nevidomí si přejí vidět a také si přejí mít zdravé vidoucí partnery.
- LN Je možné říci, kdo se s nevidomostí vypořádává nejhůře? Z hlediska věku, vzdělání, pohlaví?
Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Za svou praxi jsem se nesetkala se seriózním výzkumem, který by takovou otázku řešil. Možná, že vzdělanější si více uvědomují obrovskou ztrátu informací a všechna omezení, které nevidomost přináší. Záleží více na typu osobnosti. Někdy lidé i s pouhým snížením zrakových funkcí prožívají tuto částečnou ztrátu velmi bolestně.
- LN Jak moc psychicky náročná je ztráta zraku pro okolí, pro rodinu takto postiženého člověka?
Každý z členů rodiny či blízkých se také dostává do procesu vyrovnávání se ztrátou zraku. Pro nevidomého je velkou oporou jeho rodina, ale ne každý člen rodiny změnu svého blízkého unese. Není výjimkou, že spolu se ztrátou zraku přichází nevidomí i o svého partnera nebo že rodina není schopna se o svého blízkého postarat. Nebo naopak blízcí o své nevidomé pečují až příliš, takže jim neumožní, aby se osamostatnili, naučili se vhodné postupy a mohli žít svobodně a nezávisle.
- LN Mají nevidomí lidé sny? Často se v nich zjevují postavy, lidé, místa, útržky z toho, co jsme zažili. Mohou toto zažívat i lidé, kteří jsou nevidomí od narození?
Ano, mají sny a podrobně si o nich vyprávějí či se jimi zabývají jako vidoucí lidé. Snové představy jsou jistě ovlivněny možnostmi danými vnímáním a zkušenostmi se světem. Oblast snů a snění patří k zatím málo probádaným.