ZAV – výuka záznamu textu pomocí klávesnice

23.07.2014 14:42

Jaroslav Zaviačič spolu s devítinásobnou mistryní světa Helenou Matouškovou představili metodiku výuky klávesnicové gramotnosti v Internetové škole ZAV.

Doslovný přepis přednášky: 
Vážené dámy a pánové
mnozí z vás si asi všimli, jak naplněné je koryto řeky Vltavy. Stačilo hodně sněhu na horách, trochu sluníčka a jednotlivé vločky sněhu se začaly proměňovat v pramínky vody, vytvořily potůčky, říčky, až se všechny sešly ve Vltavě.
 
I účastníci našeho setkání vstali ze svých postýlek každý sám, aby se vydali na cestu třeba ve dvojicích, skupinkách, až jsme se – podobně jako ta voda v korytě řeky Vltavy – setkali v tomto konferenčním sále.
Zatímco vodu přivedly do Prahy chemické a fyzikální procesy, nás jako myslící lidské bytosti sem navedla informace o konání konference.
 
Vltava pro své shromáždění nepotřebovala předběžná setkání, telefonáty, dopisy, mejly, nezáleží jí ani na tom, bude-li zdokumentována složitost cesty jejích pramenů.
 
Člověk koná stále méně aktivit bezmyšlenkovitě, spontánně, jeho nejvýznamnější činy jsou pečlivě promýšlené, kroky nasměrovány k cíli cesty poté, co je cíl zvolen na základě informací o něm.
Čím více informací, tím kratší cesta ke správnějšímu cíli.
Nositelem informace jsou slova, písmena, text.
Dříve se text psal a zachovával rytím do kamene, husím brkem, perem či tužkou na papír, později hlavně na psacích strojích.
 
V tomto tisíciletí nejvíce textů vzniká pomocí nástupce psacích strojů klávesnice napojené na počítače.
Je smutnou skutečností současného školství, že sice považuje za samozřejmé naučit všechny děti psát tužkou na papír, ale výuku dnes daleko častějšího typu gramotnosti - potřeby psát text na klávesnici – ponechává na dobré vůli ředitelů škol.
 
Ti rozhodují často podle toho, zda sami písmenka na klávesnici hledají očima, nebo jim samotným klávesnicová gramotnost není cizí.
 
Metoda bušení do klávesnice "všema dvěma" sice v úseku několika vteřin snese srovnání s psaním na klávesnici, ale kdo se při psaní dívá na ruce, potřebuje vidět i to, co napsal, zvedne hlavu, v textu objeví chyby (delší dráhy prstů způsobují více nepřesností), najde očima zpětnou klávesu, aby chyby vymazal, opravy kontroluje na monitoru.
 
Je to asi metoda dobrá pro krční páteř, jenže tvorbu každé věty časově prodlužuje a hlavně během tohoto způsobu "psaní" se zapomene to, co předtím už bylo vymyšleno.
 
Učitelé, ředitelé, ale i rodiče, kteří dovolí dětem využívat počítače i pro tvorbu textů (chatovat, mejlovat, psát úkoly) tak, že se při psaní smějí dívat na ruce, bezděky napomáhají vychovávat další generaci intelektuálů, kteří budou zbytečně ztrácet nejen čas, ale hlavně to nejcennější, co mají, myšlenky a tím se stávat méně výkonnými, méně konkurenceschopnými pracovníky.
 
Jsou situace, kdy informaci může člověk zaznamenat pouze rukou (ať už prstem do písku nebo tužkou na papír), jindy pouze hlasem - do ucha jiného člověka, do mikrofonu záznamového zařízení nebo spojeného s technologií převodu mluveného slova do textového souboru, takzvaného psaní hlasem.
Způsoby záznamu textu sleduje od roku 1878 světová organizace Intersteno. Každé dva roky pořádá konferenci spojenou se světovým šampionátem v záznamu a zpracování textu. Ta minulá se konala v roce 2007 v Praze, na letošní se připravujeme do Pekingu.
 
Výsledkové listiny šampionátů pomáhají objektivním srovnáním rychlosti a přesnosti záznamu textu hledat další efektivní vývoj, volbu optimální techniky pro různé situace.
Na mistrovstvích světa se tak už mnoho let neprosazují psací stroje. Byly nahrazeny stroji stenografickými a hlavně psaním na počítači.
 
Na ústupu je těsnopisný záznam tužkou na papír, stále více nahrazovaný speciálními klávesnicemi těsnopisných strojů.
 
Do soutěže 30minutový opis textu se s metodou diktování do počítače (psaní hlasem) přihlásil jen jeden italský soutěžící. Jeho práce ale obsahovala tolik chyb, že byla diskvalifikována. Jejich odstranění by představovalo více času než celý nový přepis pomocí klávesnice.
 
Právě tato konference se může stát historickým mezníkem pro nasměrování dalšího vývoje techniky a organizace záznamu textu efektivním směrem při kombinaci technologie psaní hlasem se zkušenostmi zpracování textu pomocí osvědčené klávesnice.
 
To díky skutečnosti, že jsou zde přítomni zástupci jak nejvýznamnějších tvůrců českých verzí technologie psaní hlasem, tak světové organizace Intersteno, její české národní skupiny Interinfo a Internetové školy ZAV.
 
Metodika této školy začala vznikat před více než půl stoletím, letos pomáhá škola ZAV 47 000 žáků v několika zemích, převážně v českých školách a domácnostech, vede ji devítinásobná mistryně světa v záznamu textu, držitelka světového rekordu, Helena Matoušková. Jedním z nejvýznamnějších spolupracovníků je další mistr světa, který dnes spolu s další bývalou úspěšnou závodnicí Simonou Semihorskou  pro neslyšící účastníky zajišťuje přímý přepis, Miloš Černilovský.
 
Právě metoda výuky a tréninku ZAV pomohla k takovým úspěchům ČR na šampionátech, o jakých se například našim hokejistům, tenistům, lyžařům či dalším populárním a bohatě podporovaným sportovcům nemůže ani zdát: na posledním světovém šampionátu družstvo ČR z 89 vybojovaných medailí získalo 53!
 
Březen je měsícem internetu – proto zde také představení Internetové školy dostalo prostor.
Základní struktura výuky ZAV:
-     individuální postup podle talentu, píle, časových možností a studijní morálky;
-     propracované verze výuky respektující různé handicapy (dysgrafie, dyslexie, disponibilní jen jedna ruka, sluch netřeba);
-     pořadí vyučovaných písmen podle frekvence, jednotlivě, bez škodlivé symetrie;
-     čtyřfázový trénink (speciální cvičení na transformaci, techniku, přesnost a koordinaci);
-     motivační klávesnicové hry.
Na závěr krátkého představení naší práce dovolte předvést ukázku záznamu textu pomocí českého zkratkového systému zavpis.
Těšíme se, že naši školu na adrese www.zav.cz navštívíte.
 
 

Text ze sborníku konference: 

V roce 2007 se v Praze konalo mistrovství světa v záznamu a zpracování textů (www.intersteno.cz). Pořádala je světová organizace Intersteno, založená v roce 1887 (www.intersteno.org).

Soutěže jsou rozděleny na záznam textu opisem z tištěné předlohy nebo diktátem. Texty se v poslední době zaznamenávají stále méně grafickým těsnopisem, tedy tužkou nebo perem na papír. U nás tento druh těsnopisu stále vidíme v Parlamentu, stenografů ale ubývá, v českých školách se už neučí.

 
Na žádném mistrovství světa tohoto tisíciletí žádný účastník nepsal na psacím stroji. Dříve převládaly stroje mechanické, elektrické, elektronické a psací automaty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo pomocí klávesnice PC nebo speciálních klávesnic těsnopisných strojů.
 
V kategorii nad 20 let věku přišly na stupně vítězů stenografky z USA, Číny a Francie. Juniorskou mistryní světa ve dvou soutěžích na těsnopisném stroji se stala nevidomá Španělka Miriam Martin Garcia.
 
Vždy ji na stupně vítězů doprovázeli reprezentanti ČR, jedním z nich byl i přepisovatel naší přednášky Miloš Černilovský. Používali český systém strojového těsnopisu zavpis pro běžnou klávesnici PC.
 
Ital Attilio di Neppi jako jediný využil techniky přímého diktování do počítače. Při záznamu mluveného slova z diktátu díky možnosti dlouho po diktátu záznam opravovat zachytil rychlost 367 slabik. V soutěži opis přediktovával tištěnou předlohu, ale byl diskvalifikován, protože v jeho zůstala za každých 5 – 6 vteřin chyba.
 
Nejvíce soutěžících zaznamenávalo text pomocí běžné klávesnice PC systémem Word.
 
Česká republika získala čtyři tituly mistrů světa, 53 z 89 medailí.
 
Přípravu českého družstva organizačně zajišťovalo Interinfo ČR, sdružení český škol, pedagogů a soutěžících (www.interinfo.org). Metodicky přípravu ČR už více než deset let zajišťuje Internetová škola ZAV (www.zav.cz).
 
Základem úspěchu je individuální programovaná výuka ZAV, vyvíjená od roku 1954. Letos jí prochází 47 000 žáků, studentů a jednotlivých zájemců převážně v českém jazyce, ale i slovensky, německy a polsky. Tím je zaručeno, že z těchto žáků nezapadnou do průměru nadprůměrně talentovaní, kteří pak pokračují nácvikem k vysoké kvalifikaci včetně zvládání zkratkového systému.
 
Každý žák ZAV prochází řadou číslovaných cvičení svým tempem podle individuálních předpokladů, talentu. Vlastní popis struktury by zabral více času, než máme k dispozici, proto informace o rozpracovaných možnostech výuky pro různě handicapované žáky.
 
Různé diagnózy „dis“ – během několika hodin vyučující pozná, kteří žáci zaostávají          a vyžádá si z Internetové školy ZAV speciální výuku. Žáci „dis“ postupují až sedmkrát pomaleji, ale ovládat klávesnici se naučí.
 
Hlavní překážkou jim byl interval mezi dvěma stisky kláves – který je v této verzi výrazně prodloužen. Pokud ani touto speciální sadou cvičení není handicap vyrovnán, je k dispozici další stupeň výuky s dalším prodloužením intervalu a razantním snížením postupových nároků.
 
K odbourání psychické zátěže při výuce ovládání klávesnice významně přispívá série pěti speciálních klávesnicových her. Má-li žák pouze jednu plně funkční ruku, může se zapojit do novinky Internetové školy ZAV – testování nové koncepce výuky ovládání klávesnice PC jednou rukou.
 
Při výuce ZAV jsou veškeré informace, pokyny a instrukce poskytovány žákovi individuálně z obrazovky, takže není závislý na sluchu. U žáků ohluchlých jejich handicap není pro výuku psaní handicapem, u neslyšících od narození je vhodná občasná pomoc vyučujícího.
 
Jako ilustrace nyní ukázky jednotlivých druhů cvičení, sloužících základním prvkům čtyřfázového tréninku: transformace, přesnost, technika, koordinace.
 
Český systém strojového těsnopisu pro běžnou klávesnici PC zavpis vychází z modulární skladby grafického těsnopisu. Jeho vývoj začal už v roce 1954.
 
Pokračovatelem tohoto systému bude využití stenografického stroje – z několika nabídek se vývojové pracoviště Internetové školy ZAV rozhodlo pro čínskou konstrukci Yawe Sulu.
 
Snahou Internetové školy ZAV je i využití této technologie v kombinaci s technologií rozlišování řeči, tzv. „psaní hlasem“.  V USA se právě metoda „reporting“ prosazuje jako nejvhodnější využití technologie rozlišování řeči, nikoli ale jako snaha o nahrazení klávesnice touto technologií, ale jako zaškolení dobrých písařů na klávesnici tak, aby přes vysokou nepřesnost interpretace textu „psaní hlasem“ byla tato metoda v různých pracovních situacích efektivní.
 
Jako zajímavost ukázka exhibičního záznamu textu pomocí systému zavpis v podání devítinásobné mistryně světa Heleny Matouškové, která o desátý titul v roce 2007 usilovat nemohla, protože celou soutěž vedla.
 
 
Jaroslav Zaviačič – viceprezident Intersteno, předseda Interinfo, trenér družstva ČR, zakladatel Internetové školy ZAV, autor programované výuky a českého systému zavpis
 
Helena Matoušková – vedoucí světové jury soutěží v záznamu textu opisem, vedoucí Internetové školy ZAV

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.