Zachraňování osob se zdravotním postižením a seniorů prostřednictvím integrovaného záchranného systému

23.07.2014 14:52

Projekt Národní rady osob se zdravotním postižením, který se v první fází realizuje v Praze, představila Jana Hrdá, předsedkyně Pražské krajské rady NRZP.

Osobám se zdravotním postižením a seniorům způsobuje stáří či postižení podle jeho druhu a síly různá omezení. Tyto osoby však i navzdory těmto limitům mohou žít do značné míry jako ostatní, pokud je jejich prostředí bezbariérově přístupné, mají-li vhodné technické a zdravotnické vybavení a pomůcky, a jestliže pro ně dobře pracují sociální služby. Při nenadálých událostech, jako jsou na příklad povodně, únik nebezpečných látek, požár či teroristický útok, jsou však osoby se zdravotním postižením (dále jen OZP) mnohem více ohroženy než lidé bez postižení.

Již roku 1997 při povodních na Moravě jsme zjistili, že prostředky záchrany a místa, kam byly osoby se zdravotním postižením evakuovány, nebyly přizpůsobeny, a tak někdy přes všechno úsilí záchranářů došlo nejen k poškození zdraví těchto osob, ale i k ohrožení jejich životů. Chyběly vozíky, zvedáky, toalety apod. pro lidi s tělesným postižením, bylo obtížné komunikovat s osobami se sluchovým postižením, málokdo uměl zacházet s lidmi s postižením zrakovým. 

Silným popudem k přípravě odpovídajících opatření se staly události v New Orleans, kde dokonce došlo k tomu, že osoby se zdravotním postižením a senioři bez jakékoliv možnosti záchrany utonuli. Stalo se to navzdory technickým možnostem, které v USA jsou. Nebyli připraveni ani lidé ani systém.

Něčemu podobnému chceme předejít. Proto jsme se v Národní radě osob se zdravotním postižením v České republice (NRZP ČR) rozhodli, že nejprve v hlavním městě Praze        a postupně i jinde navážeme spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) a nabídneme osobám se zdravotním postižením a seniorům zařazení do registru pro použití v IZS. Oběma stranám dáme důležité informace o zachraňování: osobám se zdravotním postižením o zásadách, jež mají dodržet jako prevenci i při akutním nebezpečí, složkám IZS o zvláštnostech zacházení s těmito skupinami obyvatel.
 
Seznamování cílových skupin s možností registrace
V průběhu realizace pilotního projektu jsme zjistili, že informování předpokládané cílové skupiny zabere nejvíc času.

Zapojení organizací sdružující OZP a seniory.Již před zahájením projektu jsme dojednali smluvně s reprezentativními organizacemi pro jednotlivé druhy postižení v Praze, že jednak registrátoři vyjdou z jejich řad, jednak že registrační místa budou u nich. Ostatní organizace jsme se snažili zapojit buď samostatnými informačními akcemi, nebo nabídkou informačního bloku při jejich akcích (výročních schůzích, výstavách, besedách i pobytových akcích).

Registrátoři s výjimkou seniorského věku, hluchoslepoty a mentálního postižení sami měli stejné postižení jako jejich cílová skupina. A ti, kteří je neměli, měli velké znalosti    o jejich nositelích, praktickou zkušenost s jednání s nimi a úzké vazby k nim a jejich blízkým. 
 
Hromadný letákměl především připoutat pozornost těch, jimž se nabízí pomoc, odpovědět stručně a srozumitelně na nejčastější otázky a navést zájemce                        k registrátorům.

Ke konci roku jsme provedli velkou informační kampaň na úřadech jednotlivých městských částí (obcí třetího typu). Chtěli jsme totiž zachytit nejpříhodnější dobu, kdy chodí OZP a senioři na sociální referáty vyřizovat dávky, příspěvky atp.
Tiskoviny městských částí.Na mnoha městských částech se podařilo zveřejnit informaci nejen v lokálních tiskovinách, ale také na webových stránkách.   Dalšími oslovenými s prosbou o součinnost byli pracovníci pomáhajících profesí, tedy ti, kdo se s naší zájmovou skupinou stýkají denně nebo alespoň často.     Tak jsme se dohodli        s lékaři a zdravotníky, distributory pomůcek aj., pečovatelskými službami, charitami         a diakoniemi, že budou tuto službu nabízet.
 
Členové týmu se zúčastnili co největšího počtu akcí určených cílovým skupinám, aby představili možnost registrace, případně zájemce ihned zaregistrovali. Tým se snažil proniknout s informacemi o registru také do veřejných sdělovacích prostředků. Několikrát se to podařilo do speciálních časopisů nejen interního významu, například "Nejsi sám", "Můžeš", "portál Helpnet",  "Vozíčkář" a "Skok do reality". Dále usiloval        o zveřejnění ve všeobecných mediích, například proběhla reportáž v hlavním zpravodajství České televize a Primy ze společné akce se složkami IZS na Hasičské stanici v Jinonicích (o ní psaly obšírně také speciální tiskoviny těchto složek). Zpráva     o této akci proběhla také v tiskovinách - ČTK, Mladé frontě Dnes, Pražských listech, Expres a v časopise Týden, v rozhlase ji mohli posluchači slyšet v pražském regionálním rádiu Regina a v celostátním Radiožurnálu.

Pošta. Na poštách mají neoficiální evidenci osob, které nemohou samy opustit svůj byt, a jimž tudíž nosí listonoši vše až dovnitř (podle posledních údajů jich je v Praze 6400). Těmto osobám registr může nejvíc posloužit. Pošta doručila Hromadný leták dvakrát, a to zdarma.
 
Závěry plynoucí ze způsobu provádění publicity. Informace o registru se v průběhu roku dostaly k těm lidem, kteří jsou pro registr indikováni.
         
Aktivní vyhledávání osob potřebujících zvláštní zacházení při zachraňování 
 
Informování indikovaných osob z nich ještě potenciální zájemce neudělá. Stejně jako nejsou schopni všichni lidé pravidelně chodit na preventivní zdravotnické prohlídky, ačkoliv v ČR dobře fungoval a osvědčil se dlouholetý preventivní systém, tak nedbají na prevenci ani v této oblasti.
 
Ideální by bylo vyhledávání osob, kterým by zapsání do registru mohlo posloužit,         a další práce s nimi. Potíž je, že jakékoliv předání databáze jako celku dalšímu subjektu je podle zákona o ochraně osobních údajů nemožné. 
 
Aktivní vyhledávání důležitých informací
 
Pro tvorbu registru museli všichni pracovníci načerpat a zpracovat mnoho informací. Informace se týkaly následujících oblastí:

Osoby se zdravotním postižením a senioři.Ukázalo se, že je nezbytné nastudovat velmi podrobné údaje o zdravotních postiženích tak, aby bylo možné je vztáhnout ke tvorbě registru. Z hlediska potřeby zvláštního zacházení s OZP a seniory totiž neexistuje vůbec žádná literatura.

Způsoby zachraňování.   V kursu registrátorů byl o tom sice modul, ale zvláštností zacházení s OZP a seniory se netýkal. Tým se musel tomuto tématu velmi důkladně věnovat, protože vypracovával návody pro zájemce o registraci, a bylo tedy nezbytné vztáhnout tyto poznatky jednak k typu postižení, jednak k osobnosti zájemce.
 
Podrobné vysvětlování zájemcům a dojednávání registrace

Registrátoři vysvětlovali podrobně, v čem spočívá registrace, proč je potřeba zodpovědět na všechny otázky v dotaznících, co se s odpověďmi bude dít dál, jaká jsou opatření na ochranu jejich údajů atd., atd.
         
Kritéria pro přijetí a odmítnutí zájemců

Před vlastní registrací bylo nutné zvážit, zda zájemce splňuje kritéria pro přijetí do registru. Záchranáři zdůrazňovali, že když budou připraveni na to, že v místě zásahu je zaregistrovaná osoba, musí odpovídat kritériím pro zvláštní zacházení.

Kritéria jsme vypracovávali pro každou skupinu nositelů určitého druhu postižení. Kritéria pro přijetí jsou ztráta nebo snížená schopnost pohybu, orientace, komunikace     a rozumového hodnocení, jež způsobí, že člověk bez pomoci druhé osoby nemůže uniknout z místa nebezpečí. Tento stav může nastat i náhlým zhoršením všech výše uvedených aspektů vlivem ohrožení.                                                           

Pro přijetí do registru je indikován rámcově ten, kdo:
1.    není pohyblivý a sám se nedostane z bytu, nebo dokonce ani z lůžka;
2.    má natolik sníženou pohyblivost, že se sám nedostane z domu (po schodech);
3.    není schopen se orientovat zrakem, a nedokáže se tudíž bez pomoci pohybovat          v nestandardních podmínkách ani doma;
4.    má natolik sníženou schopnost orientovat se zrakem, že mimo známé prostředí (byt, dům) není schopen se pohybovat sám;
5.    má potíže se sluchem, a proto neuslyší, že se něco děje, ani žádné signály a pokyny;
6.    má natolik sníženou schopnost slyšet, že se bez tlumočníka nedomluví;
7.    má natolik sníženou rozumovou schopnost, že bez dohledu nedovede jednat tak, aby to vedlo k záchraně,
8.    má natolik sníženou schopnost hodnocení situace, že bez pomoci druhé osoby jedná neadekvátně;
9.    má sklony k neadekvátnímu jednání (panika, netečnost), když nastane neobvyklá situace;
 
Vlastní registrace

Jakmile si registrátoři se zájemci vyjasnili všechna důležitá hlediska registrování, přistoupili k vyplňování dotazníků. Zájemci mnohdy žádali, aby se registrace prováděla    u nich doma, protože jednak to pro ně je pohodlnější, jednak jim registrátor může pomoci odborným šetřením přímo v bytě. Na jeho základě  teprve vyplňují příslušné dotazníky a hlavně jim poskytují "na míru šité" poučení, co dělat při nenadálých událostech.
 
Průkaz SOS.Po dokončeném zaregistrování dostane OZP "Průkaz SOS". Je to žlutá nápadná složená kartička asi o velikosti občanského průkazu, již lze dát k dokladům, které občan nosí při sobě. Na ní je napsáno vše, co by měl kdokoliv - tedy záchranáři-profesionálové, stejně jako náhodní zachránci - vědět v případě, že se něco stane            a zaregistrovaný občan sám to není schopen sdělit. Doporučuje se sem zaznamenat datum poslední aplikace protitetanové injekce.
 
Informace pro IZS. Všechny získané údaje zpracovávají registrátoři do excelové tabulky, kterou jsme nazvali "Janichův dotazník" podle člena Odboru krizového řízení MHMP, který je autorem. V této tabulce jsou přehledně uvedeny všechny zjištěné projevy postižení nebo stáří, které indikují potřebu zvláštního zacházení při zachraňování.
 
Následná péče.Je nutné připravit se co nejsvědomitěji na případnou nutnost pobývat jinde. Úlohou registrátora je pomoci registrovanému najít místo, kde by mohl strávit nejnutnější dobu, než se stane jeho byt přístupným v případě, že by jej musel opustit. Nejprve se hledá u rodiny a přátel, potom v organizacích pomáhajících cílové skupině se stejným postižením, a teprve nakonec zbývá možnost náhradních nouzových zařízení, která zřizují složky IZS.
 
Pořadí zvolených míst se řídí zvláště tím, jak se tam může přizpůsobit prostředí vzhledem k postižení občana. Týká se to nejen případné bezbariérovosti, ale také možnosti použít kompenzační pomůcky, zajistit potřebné sociální, případně zdravotnické služby. Jelikož se obvykle nepodaří zabezpečit architektonickou a technickou kompenzaci, je nutné posílit služby.
 
Shrnutí. Registrace spočívá více v rozhovorech a vysvětlování než ve vyplňování formulářů. Ty však jsou přesto důležitým výstupem registrace. Dotazníky, jež dostane zaregistrovaný občan v papírové podobě, mu mohou posloužit i v běžném životě, neboť v nich jsou shromážděny přehledně důležité údaje, natož při nějaké havárii. Je tedy nutné občanům obzvláště zdůraznit, jak je důležité, aby si tyto formuláře nalepili na nějaké místo v bytě, kde budou snadno přístupné. Shromážděné informace, které si nechává registrátor, slouží k aktualizaci. Musí je uchovávat dle interních pravidel tak, aby nemohlo dojít k jejich úniku a zneužití.
 
Poučení o vhodných postupech nenadálých událostech
 
Nedílnou součástí registrování je, že se registrátoři s každým občanem snaží již předem teoreticky vyřešit každou z možných předvídatelných nenadálých událostí tak, jak je to možné v jeho konkrétních podmínkách. Zohledňuje se jeho zdravotní stav, schopnosti, dovednosti, osobnostní charakteristiky, rodinné poměry, sociální zázemí, podmínky v bytě, v domě i v blízkém okolí atp.
 
Registrátoři vytvořili pro své cílové skupiny evakuační nouzové seznamy i stručný přehled pouček, jež nabízeli registrovaným. Poučení tedy spočívá jednak v diskusi          o různých řešeních událostí, jednak v předání písemných informací, jež registrátor upravil vzhledem k výše uvedeným podmínkám.
 
O zaregistrování v Registru pro použití v IZS navzdory veškeré snaze nebyl v průběhu projektu u OZP zdaleka takový zájem, jak se očekávalo. A to navzdory veškeré publicitě, systému, který zjednodušuje administrativu na nejmenší možné minimum, ochotě registrátorů přiblížit se zájemcům prostorově i mentálně. Je to velká škoda, protože vyškolení registrátoři poskytovali zaregistrovaným občanům  mimo jiné také školení v řešení havarijních situací.
 
Problém však není pouze na straně příjemců služby, ale také na straně IZS. Tam dosud nejsou připraveni přijmout údaje z registru a zabezpečit je proti zneužití ve větším měřítku. Po delších jednáních došlo k dohodě, že v případě, že by vznikl celostátní registr, obhospodařovala by jej NRZP ČR a k propojení by docházelo jen v případě potřeby. Na to však je nutné oboustranné speciální vybavení softwarem.
 
Vzhledem k tomu, že není jisté, že se podaří podchytit všechny osoby se zdravotním postižením v České republice, navazuje na tento pilotní projekt zařazení vzdělávacího programu. V něm lektoři - osoby se zdravotním postižením budou vyučovat členy složek IZS v tom, jak zacházet s osobami s různými druhy zdravotního postižení odpovídajícím způsobem. Tzn. že alespoň zachraňující budou vyškoleni, když už se zachraňovaní nikterak nesnažili připravit.
 
Pro zachraňované tu však v budoucnu také bude šance: Chystá se systém, v němž si zájemci mohou pořídit vysílačku, jejímž prostřednictvím se v případě potřeby propojí se "stodvanáctkou" a vyšlou jí ty připravené údaje, jež jsou pro zachraňování důležité. Na složení otázek do vysílačky se bude podílet také NRZP ČR.
 
I po skončení projektu pokračuje registrace jako bezplatná služba,kteroupro vás přichystala NRZP ČR. Díky ní se záchranáři při nutnosti zásahu dozvědí, že v místě bydlí člověk se zdravotním postižením nebo senior. Pražané mají tuto příležitost jako první na světě, doufáme však, že se časem tato služba rozšíří.
 
Do naší databáze vás na vaše přání zařadí vyškolená registrační pracovnice - registrátorka. Rozumí vašim obtížím, protože sama má zdravotní postižení. Bude zjišťovat to, co je pro zachraňování důležité, tzn. jaké zacházení potřebujete právě vy při kontaktu a komunikaci s druhými osobami a záchranáři, jak se s vámi musí nakládat při manipulaci a přesunech, při evakuaci z bytu a umístění, a při následné péči po evakuaci. Pokud si budete přát, přijde registrátorka k vám domů.
 
Registrátorka vám poskytne rady, jak jednat při různých nenadálých událostech a při zásazích složek Integrovaného záchranného systému (hasiči, zdravotníci, státní a městská policie) a Odboru krizového řízení Magistrátu hl. m. Prahy. Pomůže vám vytvořit nouzový seznam úkonů, jež je potřeba učinit před případnou evakuací, a věcí, jež je nezbytné vzít s sebou v evakuačním zavazadle. Je připravena vám i nadále poradit ve všem, co se týká této problematiky.
 
Všichni, kdo přijdou do styku s vašimi důvěrnými a citlivými daty, dodržují zákon           o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb.
 
Po zaregistrování dostanete žlutý "Průkaz SOS", v němž bude vaše jméno, rok narození, bydliště (patro), druh postižení/senior, nezbytné pomůcky, léky, ev. zvíře (asistenční či vodicí pes), které by bylo nutné také zachránit, a kontaktní osoba, jež je schopna se o vás postarat.
 
Představme si na příkladu, jak to bude dál v případě, že se dáte zaregistrovat: Pan Petrželka je hluchoslepý. Bydlí v místě, které zasáhne povodeň. Vzhledem k tomu, že je zaregistrovaný v naší databázi, se na mapě znázorňující zatopenou část objeví upozornění, že tam je člověk, který trpí hluchoslepotou a potřebuje zvláštní zacházení. Záchranáři se vybaví tak, aby s ním byli schopni komunikovat, spojí se s organizací, která je s to pomoci, a zorganizují odpovídající následnou péči, pokud je nutná evakuace.
 
Registrátorka: Věra Hrádková
Telefon: 286 586 428, 774 737 904
 
Garant za NRZP ČR: Jana Hrdá, praha@nrzp.cz, 774 737 905

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.