Havlíčkův Brod – Ne všechny děti se narodí se zdravým sluchem. Do vyšetření sluchu u novorozenců se již sedm let zapojuje oddělení ušní, nosní, krční (ORL) nemocnice Havlíčkův Brod. Podle statistik se na každý 1 000 narozených dětí narodí jedno až dvě děti s poruchou sluchu. Cílem je zavčasu odhalit u malých dětí sluchovou vadu.
"Otorinolaringologické oddělení se zapojilo v roce 2005 do screeningu vyšetření sluchu u novorozenců takzvaných otoakustických emisí, neboť sluch vytváří základní komunikační systém člověka," říká mluvčí havlíčkobrodské nemocnice, Petra Černo. Vývoj sluchových struktur je ukončen již ve stadiu embrya. Je prokázáno, že plod reaguje na sluchové podněty již v osmém měsíci těhotenství.
"Každý měsíc, kdy dítě nemůže vnímat zvukové podněty, se na jeho vývoji negativně podepisuje. Předpokládá se, že pokud sluchové centrum není dostatečně stimulováno, začíná se kolem šesti let věku uzavírat a ztrácí výkonnost. Cílem screeningu je včasné odhalení sluchové vady. Za optimálního stavu by dítě s poruchou sluchu mělo být již v půl roce věku rehabilitováno pomocí sluchadel a pokud nedojde k rozvoji řečových schopností, měla by být zvážena možnost aplikace kochleárního implantátu do vnitřního ucha, nejlépe do konce druhého roku života. Nekorigovaná vada sluchu má za následek opoždění vývoje řeči," sdělila k problematice vrchní sestra oddělení Marie Lédlová.
Vyšetření novorozenců na otoakustické emise provádí podle Černo zaškolená sestra ORL pomocí speciálního přístroje ještě během pobytu dětí v porodnici. Pokud nedojde k vyvolání emisí, je vhodné vyšetření opakovat.
Mezi další vyšetřovací metody sluchu u větších dětí a dospělých patří například zkouška řečí, ladičkami, tym panometrie. "Audiometrické vyšetření provádí na ORL ambulanci sestra specialistka pro obor audiologie. Problematice poruchy sluchu se věnujeme foniatrická ambulance," dodala Lédlová.
Tuto problematiku zdravotní sestry z oddělení ORL prezentovaly mimo jiné také na listopadové konferenci nelékařských zdravotnických pracovníků, kde se věnovaly i další problematice, jako je zbytnělá nosohltanová mandle. Tento problém se taktéž vyskytuje převážně v dětském věku. Její zvětšení je mechanickou překážkou při dýchání nosem. Dítě dýchá ústy, huhňá, trpí chronickou rýmou, častými záněty středního ucha a záněty dolních cest dýchacích. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nosní mandle.
"Operace se provádí v narkóze. Druhý den po kontrole u lékaře odcházejí domů. Rodiče jsou důkladně poučeni lékařem i sestrou o nutných omezeních v době rekonvalescence dítěte," řekla na semináři Marie Koubková, zdravotní sestra z oddělení ORL.
Omezenou průchodnost nosu, ztížené dýchání, noční chrápání a chronickou sekreci z nosu způsobuje také patologické vybočení nosní přepážky a tvorba polypů v nosních dutinách.
Havlíčkobrodští lékaři nabízejí léčbu polypů konzervativně – pacient si kape do nosu nosní kapky většinou s kortikoidy – nebo chirurgicky, spočívající v odstranění polypů endoskopickou metodou.
Foto: VYŠETŘENÍ. Novorozence vyšetřuje v brodské nemocnici zaškolená sestra. V případě potřeby i opakovaně.
Foto: Deník/Štěpánka Saadouni