Vláda se bude věnovat governance accessibility

Česká republika patřila v oblasti přístupnosti veřejných služeb vždy k těm aktivním evropským státům. V uplynulém roce se toho leccos v této oblasti událo, a bylo tedy třeba na to reagovat. Proto pod vládním výborem vznikla pracovní skupina, jež se bude věnovat governance accessibility. Jaké jsou její cíle a co přinese?

Takzvaná “governance accessibility” (neboli přístupná veřejná správa a veřejné služby) se v posledních letech dostává do popředí zájmu v Evropské unii. Již před časem se Evropa dohodla na deseti základních zásadách GA a pokouší se je prosazovat i ve svých předpisech. Je pak na členských státech, jak se s tím poperou ve svých podmínkách.

ČR má některé věci již řešené (což neznamená ovšem, že by nebylo co zlepšovat), jako je třeba přístupnost webů, podpora kompenzačních pomůcek, bezbariérovost staveb apod. Patříme v Evropě k těm aktivnějším státům, což se konečně pořádně odráží i na vládní úrovni.

Hovoříme-li o desateru zásad governance accessibility, pak je možná vhodné si je připomenout:

  1. Rovné šance a rovný přístup
  2. Rovné možnosti práva a jeho dosažení
  3. Rovný přístup k veřejným i komerčním službám
  4. Liniová bezbariérovost
  5. Bezbariérová doprava
  6. Přístupné informace nejen veřejné správy
  7. Přístupné a použitelné služby včetně těch elektronických
  8. Podpora osob se zdravotním postižením
  9. Zabránění a předcházení diskriminaci
  10. Pozitivní kompenzace a integrace

Odborná skupina pod vládním výborem

V roce 2015 byl sestavován Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na roky 2015-2020. Vůbec poprvé zde byly zahrnuty i zásady governance accessibility (mimochodem stále tato oblast nemá rozumný český překlad). Oblasti přístupnosti veřejných služeb je v národním plánu věnována celá kapitola, a kromě ní ještě mnoho opatření v kapitolách jiných.

Při rozmýšlení, jak tato opatření rozumně naplňovat a koordinovat, jsme se také zamýšleli nad otázkou, jestli není správná doba na vytvoření nějaké odborné platformy, která by se oblastem GA věnovala systematicky. Ono to totiž jde od dopravy, přes sociální oblast, veřejnou správu, až ale třeba i k telekomunikačním službám, zdravotnictví či k výrobkům a službám.

Pak byla tato diskuse urychlena příchodem návrhu takzvané “European accessibility act”, tedy jedné z nových evropských směrnic, která má harmonizovat povinnost zajistit přístupnost u některých veřejných služeb a u některých výrobků. Příchod tohoto návrhu znamenal potřebu rychle se napříč veřejnou správou v tak široké problematice zorientovat a začít se tomu věnovat opravdu systematicky.

Také, ale nejen proto, byla v listopadu zřízena Vládním výborem pro zdravotně postižené občany nová Odborná skupina pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb, které říkáme Odborná skupina pro governance accessibility (zkráceně OSGA).

V rámci OSGA jsou zástupci všech klíčových resortů, tedy dopravy, místního rozvoje, kultury, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, vnitra, ale jsou v ní i zástupci organizací zdravotně postižených. Vytvořili jsme si tak odbornou skupinu, kde si můžeme otevřeně o GA povídat, a především snažit se posouvat to dál.

Cítím nadšení i potřebu

Když se podívám na členy jmenované jednotlivými organizacemi a resort, mám z toho opravdu radost. Je znát, že si všichni uvědomují důležitost tématu a vrhli se do toho opravdu aktivně. 16. února 2017 proběhla první schůze této odborné skupiny. Ta byla spíše seznamovací, a hlavně jsme si řekli, čemu a jak se chceme věnovat.

Co mě velice příjemně překvapilo je fakt, že všichni hovořili ve prospěch takové skupiny a byla z nich cítit potřeba i nadšení. Zazněly i hlasy, které volaly hlavně po kontinuitě – tedy aby to nebyl jeden z výkřiků, ale abychom opravdu pracovali systematicky a dlouhodobě, a především abychom dokázali navrhovat společná řešení a pomáhali si v jejich prosazování. Také proto jsme však koncipovali tuto odbornou skupinu takto široce.

Možná by se mohlo zdát, že lidem z MPSV nebo z MPO není nic do toho, jak se řeší přístupnost dopravy, ale opak je pravdou. Ti, kdo jsou v této odborné skupině, dokážou mít přesah a dokážou si vzájemně předávat zkušenosti a zvažovat různé pohledy na jednu věc. A z toho mám opravdu radost.

Co dál?

Na první schůzi OSGA jsme si především řekli, co pro nás governance accessibility znamená a jakých oblastí se to má dotýkat. Účelem této skupiny je edukace a vzájemné vzdělávání o tom, jak k tomu můžeme přispět.

Jsou oblasti, kde již máme regulaci (bezbariérové stavby, částečné doprava, částečně přístupné informace apod.) a jen musíme zajistit lepší vymáhání, a hlavně větší osvětu.

Pak jsou oblasti, kde každý z nás má plno nápadů a je nutné je dát na stůl a diskutovat o nich, jak moc jsou opravdu přínosné, jak moc jsou proveditelné a jaké zákonné a společenské změny vyžadují.

No a třetí skupinou jsou věci, které si prostě stále nikdo jiný než sami zdravotně postižení nedokážou představit – to je třeba přístupnost služeb a výrobků, kde opravdu musíme začít nějakou edukací na konkrétních příkladech.

Dohodli jsme si sice trochu zdlouhavější, ale pro jednotlivá témata daleko lepší postup, a to že nyní bude následovat série jednání o jednotlivých tématech. V březnu tak máme na programu OSGA jako hlavní oblast právě návrh směrnice EAA, která je tak široká, že nám to stejně zasáhne do mnoha oblastí.

Další jednání pak chceme věnovat samostatné kapitole přístupnosti dopravy a souvisejících služeb, pak přijde na řadu také přístupnost informací, ale chceme se podívat i na možnosti zlepšení přístupnosti v oblasti bankovních služeb a další.

Na práci se těším. Jsem rád, že k tomu všichni přistoupili tak aktivně a moc mě těší, že jsme již tak dospělou společností, že se tomu věnujeme na takto vysoké a odborné úrovni.

Michal Rada

 

Související odkazy

● Informace o OSGA a jejím složení - Seznam členů OS a některé další informace (na portálu GA)

● Dokumenty OSGA v přístupné formě - Dokumenty související s OSGA, včetně přístupných prezentací a zápisů ze schůzí

 

Klíčová slova: