Služby knihoven (nejen internetové) pro čtenáře se zdravotním postižením

23.07.2014 13:09

Příspěvek Zlaty Houškové z Národní knihovny ČR popisuje zejména služby veřejných knihoven, které lze využívat prostřednictvím internetu.

Veřejné knihovny v České republice poskytují řadu svých služeb elektronickou cestou. Často ti, kdo nejsou pravidelnými uživateli či čtenáři knihovny, nemají o těchto službách dobrou povědomost. Přestože knihovny usilují o bezbariérový přístup a stále více se to i daří, takže  lidé se specifickými potřebami mohou často využívat služeb přímo v knihovně, část služeb  lze využívat komfortně z domova prostřednictvím vlastního počítače a internetu.

Je ovšem ještě třeba zdůraznit, že v tomto ohledu není situace ve všech knihovnách  stejná. Některé knihovny nabízejí širokou škálu elektronických služeb, jinde se s virtuálním prostředím teprve začíná. Každý uživatel tedy musí zvážit, na kterou knihovnu se chce obrátit. Informace o poskytovaných službách nalezne především na webových stránkách knihoven. Zjistíte-li, že knihovna ve vaší obci nemá webovou stránku, lze očekávat, že ani rozsah elektronických služeb nebude valný. Nicméně většina veřejných knihoven v městech nad 5000 obyvatel (a samozřejmě také mnoho menších) už informace o svých službách na webu má (leccos vám o sobě knihovny sdělí také telefonicky).

Webové adresy nejlépe naleznete na novém portálu Knihovny (od února 2005) http://www.knihovny.cz/ v oddílu Kde je moje knihovna/Adresáře. Portál byl pro veřejnost připraven Národní knihovnou ČR ve spolupráci s  dalšími knihovnami a přináší řadu zajímavých informací a údajů právě o službách knihoven.

Které služby tedy buď standardně, nebo i pouze výjimečně knihovny poskytují elektronickou cestou:
1. Služby výpůjční
- Pouze několik knihoven (Moravská zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olomouci, Státní technická knihovna v Praze) umožňuje elektronickou formu předregistrace uživatele pro zadání výpůjčky (vlastní registrace čtenáře proběhne až při osobním vyzvednutí výpůjčky). Tato služba je ovšem zatím výjimečná. Zaregistrování čtenáře osobně požadují všechny knihovny.
- On-line katalogy jednotlivých knihoven umožňují prohlížení a vyhledávání potřebných dokumentů na dálku,  dále je stále běžnější elektronické objednávání, rezervace a prodlužování výpůjček, případně nahlížení do vlastního uživatelského konta. Tyto služby jsou časté.
- Poskytování informací o výpůjčkách přes WAP je dosud spíše výjimečné (Městská knihovna Chrudim, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Státní technická knihovna…), ale velmi rychle se v knihovnách rozšiřuje.
- Z jednotlivých knihoven lze vstoupit přes odkazy většinou i do on-line souborných katalogů, které uživateli umožní lokalizovat potřebný dokument, tedy zjistit, v které knihovně se konkrétně nachází. Seznam souborných katalogů najdete na http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_mvs_ifla_sk.html  V souborném katalogu zjistíte, zda si dokument můžete půjčit přímo ve „své“ knihovně, nebo zda si jej přes vaši knihovnu můžete vypůjčit meziknihovní službou (MVS). Je dobré vědět, že tuto službu je povinna vám poskytnout každá veřejná knihovna, stačí se na ni jen obrátit. Knihovny poměrně často vystavují na svých webových stránkách pro své uživatele formuláře k objednání těchto meziknihovních služeb; případně lze MVS objednat prostřednictvím e-mailu. Některé on-line katalogy nabízejí uživateli zadat bibliografickou citaci dokumentu, který nebyl v konkrétním katalogu nalezen (zadat  objednávku MVS přímo v online katalogu knihovny).
- Velké knihovny nemají dosud celý svůj fond zpracován v elektronické podobě. Tato retrospektivní konverze (převedení) klasických lístkových katalogů do elektronické podoby je záležitostí velmi náročnou a nákladnou. Aby však mohl čtenář na dálku získat přístup již nyní i k těmto sbírkám knihoven (většinou jde o starší literaturu), existují naskenované katalogy, v nichž lze listovat jako v běžném katalogu lístkovém, avšak virtuálně - přes počítač, a tedy z pohodlí domova. Seznam těchto katalogů najdete na URL: http://nris.nkp.cz
- Při hledání konkrétního dokumentu musí uživatel často postupně prohledávat mnoho  on-line katalogů. Aby byl přístup k těmto katalogům usnadněn, budují knihovny portály, kde je v jednotném prostředí přístup k více českým i zahraničním on-line zdrojům. Uživatel tak během jednoho dotazu může prohledávat souběžně více katalogů. Některé portály a také jednotlivé on-line katalogy nabízejí  tzv. související  přidané služby (např. ověření dostupnosti dokumentu na území ČR, získání plného textu, možnost získání biografických údajů autora, objednání kopie dokumentu přes služby dodávání dokumentů, zjištění recenzí na konkrétní dokument aj.). Nabídka přidaných služeb je k dispozici na portálu Jednotné informační brány http://www.jib.cz, v Souborném katalogu ČR a on-line katalozích řady knihoven (Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna Olomouc…). 

Lze tedy říci, že k informaci o zdroji (knize či jiném dokumentu) a jeho lokalizaci se může uživatel dostat ze vzdáleného místa. Navíc si může dokument objednat. Proces výpůjčky pak ovšem končí vždy povinností dostavit se do knihovny a knihu si vyzvednout na místě.
V některých knihovnách (na úrovni okresních či menších měst a obcí) však realizují pro ty, kdož jsou imobilní, i dovoz nebo donášku knih do bytu. A domnívám se, že v případě potřeby či požadavku by se o tuto službu pokusilo i více knihoven.
Kromě výpůjčních služeb poskytují knihovny ovšem také služby další, například:

2. služby referenční
Nejrychleji se rozvíjí služba Ptejte se knihovny (Ask your library), ke které se připojuje stále více knihoven v České republice (cca 40 knihoven). Jde vlastně o možnost zeptat se elektronickou cestou na cokoliv, co vás zajímá, knihovny, kterou si zvolíte (a která službu poskytuje). Knihovna pak s pomocí svých informačních zdrojů, informačních zdrojů dalších institucí i internetu aj. dotaz zodpoví stručně krátkým seznamem knih, časopisů, popřípadě i www stránek (do 5 záznamů) nebo přímo faktograficky. Ptejte se knihovny je tedy službou faktografickou a bibliografickou, určenou nejširší veřejnosti; garance zaslání odpovědi je do 48 hodin. V tematicky a chronologicky řazeném archivu je uloženo již více než dvě stě zodpovězených dotazů za rok a půl existence této služby.  Adresa http://www.ptejteseknihovny.cz
- Letošní novinkou je již zmiňovaný portál Knihovny, který vám poskytne informace o knihovnách, fondech, zdrojích, službách, vydaných knihách apod. a zorientuje vás i v terminologii, kterou knihovníci používají a která možná – tu a tam – ztěžuje vzájemnou komunikaci. URL: http://www.knihovny.cz
- Mnoho (zejména velkých nebo oborově specializovaných) knihoven má také přístup do on-line (plnotextových, bibliografických, referenčních) zdrojů z domova a ze zahraničí, které byly získány v rámci projektů MŠMT a MK ČR. Informace o zdrojích (jednotlivých dokumentech) dostupných na území ČR naleznete např. na Portálu STM (Science-Technology-Medicine) – URL: http://www.portalstm.cz/. Vzhledem k licenčním podmínkám jsou tyto zdroje určené pouze registrovaným uživatelům. Uživatelé některých knihoven mají umožněn vzdálený přístup do licencovaných elektronických zdrojů ze svého vlastního počítače prostřednictvím např. proxy serveru (např. uživatelé Státní technické knihovny…). 
- A samozřejmě můžete se svou knihovnou komunikovat také prostřednictvím elektronické pošty. Adresy naleznete na webových stránkách knihoven, v bázi ADR – Adresář knihoven a institucí ČR - nebo v ostatních adresářích dostupných přes portál Knihovny.cz (viz výše). URL:  http://www.knihovny.cz/page.php3?IDM=2&IDMS=7

Hojně využívány jsou také:
3. služby reprografické
Jde o druh služeb, jejichž prostřednictvím se uživatelům knihovny (registrovaným i neregistrovaným) pořizují kopie dokumentů nebo jejich částí uložených v konkrétní knihovně, a to prostřednictvím různých reprografických technologií. Jde o častou a zcela standardní službu. Knihovny musí při této službě respektovat autorský zákon a samozřejmě také ochranu svého fondu. V souladu s autorskoprávní zásadou poctivého užití díla a knihovním řádem konkrétní knihovny se zhotovené nebo dodané kopie mohou použít pouze pro osobní potřebu uživatele, nesmějí se dále rozmnožovat ani šířit. V případě zájmu o zhotovení kopií pro potřeby organizací a institucí je to trošku jinak: je nutné sjednat s držitelem majetkových autorských práv licenční smlouvu o užití. Teprve na základě předložení této smlouvy na užití konkrétních dokumentů lze zhotovit kopie pro jiné užití než vymezuje autorský zákon. Rozsah a podmínky reprografických služeb stanovuje každá knihovna ve svém knihovním řádě včetně cen za ně.

Kromě klasických kopií papírových (xerox) lze v některých (zejména větších) knihovnách poskytnout i kopie prostřednictvím mikrofilmu, fotografie a také kopie zhotovené prostřednictvím elektronických služeb. Může se jednat o kopie z fondu knihovny, jejíž čtenářský průkaz vlastníte, nebo z fondu jiných knihoven na území ČR (vnitrostátní meziknihovní služby) či z fondu zahraničních knihoven (mezinárodní meziknihovní služby). Kopie se objednávají většinou písemně a lze to učinit i „na dálku“, tedy dopisem, faxem, elektronickou poštou nebo webovým formulářem. Také dodání kopie, pokud si nemůžete přijít osobně, je možné poštou, faxem nebo vystavením na uživatelském kontě (zprostředkování reprografických kopií elektronickou cestou), tedy tzv. Document delivery services. Cílem služby DDS (elektronického dodávání dokumentů) je poskytovat elektronickou cestou kopie dokumentů bez nutnosti fyzické návštěvy uživatele v knihovně. Podmínkou této služby je uzavření uživatelské smlouvy s knihovnou, která službu poskytuje. Jde o službu placenou, většinou se platí za každou zaslanou stránku. Blíže o této službě na URL: http://www.knihovny.cz/page.php3?IDM=5&IDMS=42
V současné době existuje 9 dodavatelských center této služby: Virtuální polytechnická knihovna, Dodávání dokumentů z fondů Národní knihovny ČR, elektronická Pedagogická knihovna, České vysoké učení technické,  Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Západočeská univerzita Plzeň, Vysoká škola ekonomická, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové a 2. Lékařská fakulta ÚVI UK v Praze. Na vysokých školách  je ovšem využívání této služby omezeno na studenty  a profesory školy.

Nelze zapomenout také na zpřístupňování historických a vzácných dokumentů, jako jsou rukopisy či prvotisky. Takovou specifickou databází je digitální knihovna Memoria (též Manuscriptorium). Obsahuje na 900 rukopisů (cca půl miliónu stran) z fondů českých institucí (knihoven, muzeí, klášterů a dalších). Kromě toho je také vznikajícím souborným katalogem historických fondů, na jehož tvorbě přislíbila účast i řada zahraničních institucí našeho euroregionu. Memoria je největší digitální knihovnou tohoto typu na světě. Cílem je postupně vytvořit virtuální badatelské prostředí založené na historických dokumentech. Přístup je volný (k vyšší kvalitě obrazu však pouze na základě institucionální licence) http://www.memoria.cz

Knihovny vám také mohou poskytnout informace o české literární produkci na již zmíněném portálu Knihovny v oddíle Co bylo vydáno... Tolik tedy alespoň rámcově k elektronickým službám českých knihoven.

Další kategorií služeb jsou společenské, kulturní a vzdělávací akce, které knihovny pořádají pro své uživatele s handicapem i znevýhodněné obyvatele v konkrétní lokalitě. Avšak na toto téma již knihovny na konferenci INSPO hovořily několikrát. Za důležitý však považuji ještě jeden typ aktivity veřejných knihoven v této oblasti: knihovny se snaží o „provádění osvěty“ v majoritní společnosti – např. přednáškovou a vzdělávací činnost o typech handicapů, a také o propojování komunity „zdravých“ a komunity těch, kteří mají nějaké znevýhodnění, a nabízejí i vytvářejí prostředí, kde je možné se setkávat. Zájem knihoven působit v tomto směru významně vzrůstá ku prospěchu lidí s handicapem i majoritní společnosti.

Patrný je i stále větší zájem knihoven přizpůsobit své služby lidem se specifickými potřebami. I když musím samozřejmě přiznat, že jen několik málo webových stránek by například uspělo z hlediska Blind Friendly (na druhé straně se situace i v tomto ohledu zlepšuje a pravidla Blind Friendly se např. stala kritériem soutěže o nejlepší webové stránky knihovny), že v našich knihovnách ještě nemáme a dlouho nebudeme mít videotelefony, že jen málokde se neslyšící může s personálem domluvit znakovým jazykem... To vše se může a jistě bude zlepšovat. Je třeba si uvědomit, že
- veřejná knihovna ve vašem městě či obci je zařízení sloužící všem obyvatelům, tedy i lidem se specifickými potřebami;
- knihovny jsou instituce vstřícné, pracující pro svého uživatele;
- knihovny jsou instituce placené z veřejných zdrojů, a mohou tedy vykonávat pouze to, po čem je společenská poptávka (mají odpovědnost za efektivní využívání finančních prostředků)
Z toho všeho vyplývá, že i na lidech se znevýhodněním, na jejich poptávce či společenském tlaku záleží, jaké budou jejich knihovny, jaké jim budou poskytovat služby. Knihovny jsou povinny zajistit rovný přístup k informacím všem uživatelům. Domnívám se, že ve společném působení na zřizovatele knihoven, kteří jejich činnost financují, je cesta, jak zlepšit služby lidem s handicapem. Jsem přesvědčena, že knihovny se na tuto cestu již vydaly.