Po rakovině přišly o nohu, stát už jim ale na auta nedá

04.02.2014 17:04

Rodiče handicapovaných dětí se bouří proti pokřiveným paragrafům. Právo zaznamenalo příběhy několika matek, jejichž dcery v boji s rakovinou přišly o nohu, a přesto je úřady v souladu s novou legislativou uznaly za "osoby bez vážné vady pohybového ústrojí".
Nyní budou muset dívky válčit se životem, ale bez výhod a podpor, na které by ještě do loňska měly nárok.  

Jak už Právo popsalo, změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (č. 329/2011 Sb.) povede k tomu, že desítky tisíc osob s průkazem handicapu ZTP (zvlášť těžce postižení) o svou kartu do konce roku 2015 přijdou.  
Všichni invalidé během tří let projdou průběžnými kontrolami, kde se jejich stav posoudí podle nových kritérií.
Jako první jsou na řadě děti, které chodí na kontroly častěji než dospělí.
Před čtyřmi lety byl u tehdy 15leté Katky Janíkové objeven nádor v koleni, podstoupila chemoterapii, nakonec ale byla doporučena amputace nohy nad kolenem. Byl jí přiznán příspěvek na péči ve výši 12 tisíc korun a průkaz ZTP/P, díky němuž má postižený nárok třeba na parkovací místo před domem, právo užívat vyhrazená parkoviště u nemocnic a supermarketů, nárok na bezplatnou jízdu po dálnici, MHD zdarma, 75procentní slevu na veřejnou dopravu, měsíční příspěvek 400 Kč na mobilitu, ale i na auto se speciální úpravou.
Na střední školu oděvního designu v Lysé nad Labem ji vozila matka svým starým autem.
"Nemohla jsem ani chodit do práce, protože ráno, odpoledne nebo večer jsem ji vozila do školy a ze školy. Dopoledne má vyučování, odpoledne se přesouvá do ateliéru, což je dost daleko na to, aby to ušla," řekla Právu Zuzana Janíková. Sama je částečně invalidní a dceru vychovává sama. Po nabytí osmnácti let sponzorovala Katce nadace řidičský průkaz a před prázdninami si Katka zažádala o příspěvek na auto, který dnes činí 200 tisíc na deset let. Netušila však, že v platnosti jsou nová pravidla. Nejenže příspěvek nedostala, ale úřady jí rovnou odebraly i kartu ZTP/P.
Podle nové metodiky jí byl totiž uznán nejnižší stupeň závislosti na druhé osobě. Měsíční příspěvek na péči jí byl snížen na 800 korun. Přitom s protézou ujde jen pár kroků, protože si s ní ničí záda a často se jí odírá pahýl. Většinou skáče o berlích. Jídlo si sice připraví, ale nepřenese ho na stůl.
S diagnózou "osoba bez vážné vady nosného ústrojí" skončila loni také 15letá Anička Schönweitzová, která prošla stejnou léčbou se stejnými následky jako Katka. Průkaz ZTP jí sice přiznali, ale i tak očekávají, že do konce roku 2015 o něj přijde. Příspěvek na auto už jim byl zamítnut.
"Museli jsme si jednoznačně auto koupit – naštěstí nám skončilo stavební spoření," říká Aniččina matka Irena. Dceru vozí do školy, ale už po čtvrté vyučovací hodině ji veze vyčerpanou zpět. S protézou ujde 300 až 400 metrů, což podle nové metody posuzování soběstačnosti stačí. Dvakrát týdně pak dojíždějí z Valašského Meziříčí do Frýdku Místku na rehabilitace.
"Na ministerstvu zjistili, že žijeme ve třetím tisíciletí a máme tady špičkové protetiky, že celá republika je plná protéz, které končetiny naprosto stejně nahradí. To je jejich argumentace! To ale není tak, že by vám dorostla železná noha, kterou byste hřebem upevnili k pahýlu. Je to cizí těleso, ta biologie tam zůstává," zlobí se paní Irena.
Než v lednu 2012 vstoupil v platnost nový zákon, měl nárok na ZTP a výhody každý, jehož diagnóza byla popsána ve zvláštním rejstříku. Nyní je na posudkových lékařích, aby určili, zda je osoba schopná mobility.
Podle směrnice nepotřebuje speciální pomoc s mobilitou člověk, který například ujde 200 metrů, a to i třeba s chodítkem, berlemi a přestávkami. Kritéria jsou podle invalidů nastavena tak, že je většina zvládne, což ale neznamená, že jsou pohybově soběstační.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí neměly být cílem změn úspory, ale sladění "aktuálních poznatků a možnosti lékařské vědy". Počet lidí s uznáním vyššího stupně postižení se prý má zvýšit. Podle osob se zdravotním postižením to je ale z logiky nových ustanovení vyloučeno.

---

To není tak, že by vám dorostla železná noha, kterou byste hřebem upevnili k pahýlu matka dívky po amputaci

Ilustrační foto PRÁVO – Milan Malíček

Klíčová slova: