Plíce ve světle ramp

Dýchání a stres, novinky v léčbě plicní rakoviny, změna péče o tuberkulózní pacienty, rehabilitace přes obrazovku, první poznatky z projektu, který zkoumá cestu pacienta s rakovinou plic zdravotním systémem – to vše budou řešit stovky českých a slovenských plicních lékařů na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti (SPFS), která se koná od 24. do 26. října v Olomouci.

„Plicní nemoci připraví ročně o život více než 10 000 Čechů, léčba těchto nemocí se šplhá do desítek milionů korun. Roste počet pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem, rakovinou plic u žen. Na druhou stranu dochází k prudkému vývoji medicínských poznatků a moderní léčby, díky kterým se daří udržovat nemoci lépe pod kontrolou. Věříme, že časem se z některých smrtelných plicních nemocí stanou chronické,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., místopředseda ČPFS ČLS JEP.

O pacientech s vážnými plicními nemocemi, jejich diagnostice a léčebných možnostech budou diskutovat špičky českého plicního lékařství a onkologie hned první kongresový den od 9. 30 hodin na sympoziu, těsně po slavnostním zahájení.

Vůbec poprvé se také lékaři dozví průběžné výsledky projektu Lucas – prvního nezávislého projektu v ČR, který poskytne komplexní data o cestě pacienta s rakovinou plic zdravotním systémem. Měl by odpovědět na otázky typu: Jak rychle se dospělo k diagnóze? Dostává pacient tu nejlepší léčbu? Nečeká na ni příliš dlouho?

„V databázi už máme data od 1 450 nemocných ze sedmi největších specializovaných center a další budou přibývat. Mimo jiné zjišťujeme, jak u nich zabírá léčba či jak dlouho trvala diagnostika nádoru. Zjišťujeme typy nádorů a jejich strukturu. Lucas nám umožní odhalit případné trhliny v systému,“ vysvětluje prof. Kolek.

Ročně si diagnózu zhoubného nádoru plic vyslechne 4 478 mužů a 2 304 žen, karcinom plic je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu.

„Na nemoc se přichází pozdě, nádorů, které se dají vyoperovat je pouze mezi 10 a 15 %. Proto nyní jednáme o možnosti celostátního programu časné detekce, který bude spojen s kampaní podporující odvykání kouření,“ upozorňuje předsedkyně českých pneumologů prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D. V České republice by se program mohl týkal až 390 000 vysoce rizikových osob.

Na kongrese budou také slovenští plicní lékaři sdílet s českými kolegy zkušenosti s tuberkulózou. Na přetřes přijde chystaná změna vyhlášky, která by umožňovala u vybraných pacientů v Česku zkrátit dobu izolace a pobytu v nemocnici. Na Slovensku již domácí péče u pacientů s TBC funguje.

Jak se dotýkají globální změny klimatu českých pneumologů, nastíní MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy ČPFS.

„Klimatické změny mění výskyt nemocí – objevují se v místech, kde by je lékaři nečekali. Stoupá hladina oceánů, mizí území, lidé migrují tam, kde najdou obživu, a přinášejí s sebou infekce a nemoci, na něž stávající populace nebyla zvyklá. Český pneumolog tak může narazit na nemoc, jež se v ČR vůbec nevyskytuje. Teplotní změny zase mohou ztížit průběh chronických nemocí. Vedra ve velkých městech například zvyšují úmrtnost pacientů s plicními chorobami, prachové či písečné bouře vedou k častějším exacerbacím,“ popisuje MUDr. Šterclová.

Svůj vlastní blok bude mít na kongrese CHOPN. Mluvit se bude mimo jiné o spolehlivých diagnostikách této nemoci, s níž se u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších asi 300 000 o své nemoci zatím neví.

„Přesné stanovení diagnózy CHOPN není vždy správné. Zejména při základním vyšetření. Pro řádné potvrzení diagnózy a pro určení formy a rozsahu postižení je třeba podrobnější vyšetření v ambulanci plicního specialisty, včetně zobrazovacích metod, odběrů krve a hlenů. Zatímco diagnózu musí stanovit plicní lékař, na následné péči o lehčí pacienty by se mohl v budoucnu podílet praktický lékař, a pneumolog být k dispozici pro konzultace. Nákladná a komplikovaná péče o těžké formy CHOPN však zůstává u specialistů,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Kongres českých a slovenských plicních lékařů končí v sobotu.

Veronika Ostrá

Klíčová slova: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.