Nové léky zásadně mění léčbu respiračních onemocnění. Česká republika má prvenství v léčbě „na míru“

Respirační choroby patří k těm nejrozšířenějším. V České republice je kolem 700 tisíc astmatiků. Přinejmenším 600 tisíc lidí, možná však i 800 tisíc, trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Léčí se ale jen čtvrt milionu pacientů. To z CHOPN dělá jednu z „nejpoddiagnostikovanějších“ chorob. Obrovské mase lidí s chronickými respiračními chorobami výrazně mění kvalitu života moderní léčiva.

Podle MUDr. Stanislava Kosa, předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) lékaři v uplynulých letech dosáhli převratných pokroků v léčbě průduškového astmatu.

„V důsledku lepší léčby poklesl počet hospitalizací a akutních zásahů zdravotníků u pacienta, ale také úmrtnost. U těžkých forem astmatu pomáhá biologická léčba. Blízká budoucnost slibuje další rozšíření palety preparátů. Budeme díky nim moci omezit systémovou kortikoterapii, která nemocné zatěžuje četnými nežádoucími účinky,“ uvádí lékař.

Pokrok se děje i v oblasti léčby alergií. Relativně nově jsou k dispozici neinjekční formy léků pro alergenovou imunoterapii (desenzibilizaci).

Jak biologická léčba, tak alergenová imunoterapie jsou v posledních letech zařazovány do mezinárodních i národních doporučení pro léčbu (tzv. guidelines) jako tzv. „fenotypicky cílená léčba". Podle současných poznatků průduškové astma není homogenní chorobou, nýbrž existuje v řadě různých podob (fenotypů, endotypů). Každý astmatik tedy nyní může být léčen tak, jak je to nejvhodnější právě pro jeho typ astmatu.

Česká republika si připsala velký úspěch a jako první země světa má od roku 2015 v národních doporučeních pro léčbu právě fenotypizaci astmatu.

Jenou z forem astmatu je eozinofilní astma. V České republice čekají na vstup do systému dva inovativní léky zaměřené právě na jeho léčbu, přičemž u jednoho z nich trvá schvalování úhrady již déle než rok.

Tajemná zkratka CHOPN

Pokašlávání, zadýchávání při chůzi do schodů.  Mnoho lidí to zažívá na vlastní kůži, aniž tuší, že může jít o první příznaky vážné choroby.  Konkrétně chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Její součásti jsou chronická bronchitida (tj. zánět) a rozedma plic (zničení přepážek plicních sklípků). Hlavním rysem nemoci je pak omezený průtok vzduchu v průduškách. Mezi příznaky patří kašel, vykašlávání hlenu, dušnost pacienta.

Také CHOPN se dělí na více typů, a i do jeho léčby vstupují nové léky, které dokážou alespoň zmírnit postup choroby. „Inovativní léky mnohdy dokážou odvrátit invalidizaci nemocného. Úspěchy si moderní léčba připisuje například u CHOPN na podkladě genetické odchylky – chybění tzv. alfa-1 antitrypsinu. Bez léčby toto onemocnění vede k rychlé devastaci plicní tkáně, invaliditě, případně smrti. Na čas může některým pacientům pomoci transplantace plic,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Též u léčby CHOPN se v ČR povedlo nastavit pravidla tak, že pacienti dostávají léčbu na míru. „U chronické obstrukční plicní choroby jsou prospěšné dlouhodobě působící inhalované léky a jejich nové kombinace. Rovněž český národní doporučený postup pro léčbu CHOPN je ve smyslu fenotypizace velmi progresivní,“ potvrzuje MUDr. Stanislav Kos.

Respirační choroby samozřejmě zahrnují i choroby infekční. U nich je podle lékaře výhodné použití nových antibiotik – respiračních chinolonů.

A vývoj nových léčiv jde dál. „V brzké době očekáváme rozšíření možností biologické léčby u všech nejvýznamnějších chronických plicních onemocnění – CHOPN, astmatu, karcinomu plic a plicních fibróz.  Nadějný je vývoj selektivních kortikosteroidů, které mají tzv. disociační účinek – tedy mají zachovány žádoucí celkové protizánětlivé účinky a současně minimalizovány ostatní nežádoucí účinky,“ řekl Stanislav Kos.

Lékaři i výrobci léků však apelují na lidi (zejména kuřáky), aby se nespoléhali jen na pokrok medicíny. Kvalitu svého zdraví má z největší části v rukou každý sám. Rozšíření kouření ve společnosti je důležitým negativním faktorem pro vznik závažných plicních nemocí. Nemocných se vždy ptáme na kuřácké návyky, případně na pobyt v zakouřeném či jinak zdraví škodlivém prostředí. Odborná společnost podporuje boj proti kouření a hájí právo každého člověka na čisté životnímu prostředí, tedy prostředí nekuřácké,“ zdůrazňuje MUDr. Kos.

Jan Typlt

 

Klíčová slova: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.