Na vozíčkáře se dnes myslí více, ale situace přesto stále není ideální

04.02.2014 16:36

Kolín – Bariéry. Na vozíčkáře čeká velké množství nástrah. Ale nejen na něj, stačí pomyslet i na maminky s kočárky. Dokonale známým problémem jsou samozřejmě schody. Vlastně i schod. Stačí jeden jediný a bez pomoci druhé osoby se vozíčkář neobejde. Schody však nejsou jedinou překážkou, se kterou je třeba se vyrovnávat.  

Komplikaci pro vozíčkáře znamená i obrubník u chodníku, o němž si běžný chodec téměř neuvědomí, že jej překročil. Naštěstí žijeme v době internetu, kdy je možné se na překážky dopředu připravit použitím vyhledávače ve spojení s kouzelnými slovíčky "bez bariér". Na vozíčkáře již myslí nejen specializované webové portály, ale přímo oficiální stránky institucí, firem i kulturních událostí. Teoreticky bezbariérovost tedy, zdá se, funguje. O začleňování (integraci) vozíčkářů do společnosti se hovoří. A jak je to v praxi?
Podívejme se přímo do Kolína. Pokud hodláme jako vozíčkář město navštívit, je nutné sem nejprve dopravit. Někteří disponují řidičským oprávněním, některým pomůže v takové situaci ochotná druhá osoba. Vyzkoušet můžeme také nízkopodlažní autobusy. Tato možnost v Kolíně už rovněž existuje.
Vyřešíme­li tedy tuto otázku, nic už nám nebrání začít poznávat město. Četné překážky v podobě zmíněných schodů lze dopředu odhalit pouhým pohledem. Ale můžeme se domnívat, že pokud žádné schody do budovy neexistují nebo je budova opatřena výtahem, může se už hrdě honosit titulem "jsem bezbariérová"?Přihodí se i situace,kdy bezbariérová budova disponuje výtahem, leč nefunkčním. I takové zážitky si občas vozíčkář odnese (lépe řečeno vlastně odveze) z návštěvy městského úřadu.
Pojďme se podívat za kulturou. Tradičně se maturitní plesy kolínských středních škol odehrávají v Městském společenském domě. A jak jsou na tom tyto prostory se vstřícností vůči vozíčkáři? Jestliže výtah existuje a funguje, máme jako sedící na vozíku tentokrát vyhráno? Částečně. Vy a vozík. Co bude pointou takové situace? Skutečnost, že vozík zabere svou šíří místo a to ne zrovna malé. Ano, do výtahu je třeba se vejít. Malý prostor se tak může stát velkým problémem. Na mysli mi tane, co se stane s osobou, jejíž vozík bude jen o nějaký ten centimetr širší.
V nejbližší budoucnosti by v MSD neměla mít problém. Příští týden se totiž začíná budovat nový výtah. "Ten původní byl opravdu malý, poruchový a navíc v třípatrovém objektu vedl naprosto nelogicky jen do druhého patra," říká ředitel Zdeněk Hejduk. Nový výtah bude prostornější a zájemce přepraví do všech poschodí.
Na milovníky kultury čekají problémy i v knihovně. V budově neexistuje výtah.
"Knihovna je od roku 1948 v provizóriu, v budově bývalé Živnostenské banky, která pochopitelně nebyla postavena ke knihovnickým službám a je nejen kapacitně nevyhovující," připouští ředitel knihovny Pavel Kárník.
"Přesto se snažíme vyjít vozíčkářům dle možnosti vstříc. Do dospělého oddělení v hlavní budově je udělán nájezd pro vozíčkáře a je zde umístěn i zvonek, veškeré přání poté splní naše knihovnice. Na sídlišti je pobočka v přízemí, takže lze obsloužit jak dospělé,tak dětské čtenáře dle jejich potřeb," doplňuje. "Takže vozíčkářům nejsou přímo přístupné jen čítárna (1. patro) a dětské oddělení v hlavní budově (2. patro). Naopak od letošního roku díky udělenému grantu od Nadace ČEZ našemu projektu Moudré a kultivované stáří dovážíme všem vozíčkářům a starším lidem jakékoliv knihy dle výběru přímo do domácností automobilem věnovaným TPCA Kolín. Tento rozvoz knih je umožněn díky projektu zcela zdarma," připomíná. Návštěvu divadla je oproti tomu možno si vychutnat zcela bez potíží. Budova je ke zdolání schodů vybavena plošinou. Podobně přátelským naladěním vůči vozíčkáři se může pochlubit i kino vybavené nájezdem tak, jak ostatně informuje i na svých oficiálních webových stránkách, kde nalezneme informaci o přístupnosti pro osoby se sníženou pohyblivostí.

---

Vozíčkář a školy

Pokud se chceme v Kolíně vzdělávat, možností je hodně. A jak se mění situace, ocitne­li se v této pozici vozíčkář? Z osobní zkušenosti zmiňme výběr školy střední. Autorka studovala na Odborné střední škole podnikatelské. V Kolíně však středních škol, nabízejících studijní obory ukončené maturitní zkouškou, existuje hned devět. Jednoznačně uvedenou informaci o své bezbariérovosti má na oficiálních webových stránkách pouze Obchodní akademie. Své webové stránky mají přitom školy všechny a na všech se dočteme podrobné informace o jednotlivých institucích, přehled máme jak o historii školy, tak o aktuálních možnostech studia. Vozíčkář a jeho trable tedy neznamenají jen schody. Nejde jen o místa, kam se nedostane, ale také o všechny prostory, kam se nevejde s vozíkem kvůli úzkým dveřím, malému prostoru či kam nedosáhne ze své výšky vsedě. Nebo to alespoň nezvládne bez pomoci druhé osoby. Bezesporu je správnou věcí zvyšující se informovanost i ochota okolí, přesto je pro vozíčkáře cenné vše, co může zvládnout sám. V tomto ohledu je stále co zlepšovat.

Na milovníky kultury čekají problémy i v knihovně, nemá výtah

Foto: Pro člověka na vozíčku je problémem i to, co si ostatní ani neuvědomí, že překročili.
Ilustrační foto: Deník/ Lubomír Stehlík

Klíčová slova: