Martin Veselý: Internet a můj handicap

13.03.2008 21:27

Nevidomý autor dal svému příspěvku podtitul Satirický fejeton bez autobiografických prvků čili zobecnění zkušeností zrakově postižených a obsadil čtvrté místo.

Nedávno jsem se dověděl od kamaráda, že ač jsem nevidomý, tak když si požádám o počítač s nějakým tím mluvením, tak mi na něj daj a pak až se to naučím, tak se budu moci připojit na internet a tam možná najdu i práci, holku a vůbec - budu za vodou.
 
Přiměl jsem se a šel na tu naši sociálku a tam mi úřednice řekla, že mi snad na to dá, ale že tomu vůbec nerozumí a ať prej jdu za nějakým Ježkem z organizace nevidomých, že mi napíše jakési doporučení na kompenzační pomůcku.
 
Tak jsem tam šel. Ptal se mě, k čemu chci počítač využívat a jestli mám představu, jaký software a nebo od které firmy bych to jako chtěl. Když viděl mé váhání, protože se v tom stejně jako ta úřednice zatím neorientuju, tak aniž by mě vysvětlil, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými speciálními softwary či firmami, tak začal něco datlit do svého počítače. Občas se mě zeptal na nějaké osobní údaje a pak mi na závěr řekl:
 
„Tak jste si vybral firmu Galop a program JAWS. Máme s nimi nadstandardní vztahy, takže se bát ničeho nemusíte. Doporučení Vám pošlu poštou, protože si ještě budu o Vás muset promluvit s Vaší úřednicí.“
(O Vás bez Vás – to bylo někde v dějepisu, pomyslel jsem si, ale raději neprotestoval).
„Taky Vám tady píšu, že k nám budete dobrovolně chodit na počítačový kurz. Úřad Vám na to dá deset tisíc, ale to zdaleka není plná cena kurzu, ale o to se starat už nemusíte.“
„A naučím se tam pracovat s internetem?“
„Kurz je padesátihodinový. Za tak krátkou dobu se naučíte sotva začátky:“
„Ale já jsem bystrý a na učňáku jsem měl samo jedničky ...“
„Kurz internetu si můžete připlatit jako pokračování základního kurzu, ale to už za své.“
 
Tak jsem tam tedy chodil a základy počítače se opravdu rychle naučil. Asi bych měl na to se stihnout seznámit v padesáti hodinách i s tím internetem, ale lektor se bál nedodržovat osnovy. Když jsem ho přemluvil, ukázal mi v rámci tohoto kurzu alespoň, jak se mám přihlásit na konference a naučil mě zacházet s digitální knihovnou Braillnet.
 
Pak jsem si tedy přihlásil pár těch konferencí. Zvláště ta Pavlač je dobrá – mohu si na ní poplakat, jak je svět ke mně nespravedlivej, jak mám málo peněz a tak podobně ... Je to takový náš chat.
 
Nevím proč, ale s webem mi to zatím moc nejde. Je to hrozně složitý. Je to samá capcha, grafika nebo flash aplikace a tam se prostě nechytám. Pořád se mluví o přístupnosti webu, ale je to pro mě jako když hledám jehlu v kupce sena. Stránky by měly být jednodušší, speciální software méně ukecaný. Nejlepší jsou ty textové pro mobilní zařízení – na těch se mi orientuje nejlépe.
 
Jsem prototyp člověka s blbou náladou, protože všechno je blbé a pořád se jen zdražuje a důchodu moc nepřidají. Na seznamkách je to jen samej flirt, alespoň kdybych přes ten internet získal nějakou práci. Ale co umím? Maturitu jsem nějak v mládí nestihl. Ono to tenkrát vypadalo, že mi bude k ničemu a byly zajímavější věci - to byste se divili. Ale co - jsou tací našinci, co mají i vejšku a pracovní uplatnění taky hledají.
 
Tuhle ke mně přišel kamarád:
„Říkáš, že hledáš práci třeba jako písař nebo administrativní pracovník nejlépe přes internet, protože nechceš opouštět teplo svého domova, ale jak můžeš chtít najít takovou práci, když píšeš – promiň – jako prase. Vůbec neumíš český pravopis!
A já mu na to:
„Víš, když já jsem se po oslepnutí brailla nikdy pořádně nenaučil. Nemohu tedy číst knihy v braillu. Jediné co mám, je počítač s hlasovým výstupem, pomocí kterého čtu, a tak se mi povědomí českého pravopisu z hlavy už nějak vykouřilo. Nediv se.“
 
A tak jsem rád, že mám ten internet i přesto, že nic nevidím a ač jsem jinak skromný kluk, doufám, že za to získám první místo v téhle soutěži, protože jsem popsal všechno popravdě, jak to chodí. A nejsou to snad pro ostatní nevidomé inspirativní zkušenosti, jak překonat překážky způsobené jejich zdravotním postižením? Udělením prvního místa mi značně posílíte sebevědomí a třeba pak na sobě začnu více pracovat. Díky.