Šťastně žít znamená zvítězit nad spoustou myšlenek negativních! Šťastně žít znamená svou mysl mít vždy plnou myšlenek pozitivních"!
Tato slova jsou mým logem mnoho let. Jenom ona však nestačí! A proč? To když se do mého života vloudily neodstranitelné zdravotní katastrofy.
"Šťastně žít znamená
zvítězit nad spoustou myšlenek negativních!
Šťastně žít znamená
svou mysl mít vždy plnou myšlenek pozitivních"!
Tato slova jsou mým logem mnoho let. Jenom ona však nestačí! A proč? To když se do mého života vloudily neodstranitelné zdravotní katastrofy.
Poinfarktové srdíčko s anginou pectoris mi každý druh práce nedovolí, praktická hluchoslepota mi ukončila schopnost zrakem vnímat prostředí, ve kterém se kdekoliv nalézám, čtení, psaní v černotisku mi také skončilo. Ani sluch mi nedával možnost se zapojit do hovoru, kde bylo třeba si něco vyřídit. Klidnou mne to to určitě nenechalo, strach škodil mému zdraví dál.
Měla jsem a mám velkou podporu v mém manželovi, mých přátelích i lékařích. S jejich pomocí jsem si začala připravovat jinou možnost komunikace, než jsem měla dosud. Bylo to učení Braillova písma, abych si mohla sama číst, psát, Lormovy dotekové abecedy k možnosti domluvit se s ostatními hluchoslepými lidmi, i s těmi, kteří mi chtějí předat informaci v rušnějším prostředí.
Domnívala jsem se, že možnost komunikovat bez problému jsem si dostatečně zajistila. Začala jsem opět klidně i radostně žít!
Roky ubíhaly, objevil se i pětasedmdesátý rok mého narození a přišlo pokušení! Doporučení, abych se učila pracovat na počítači.
Tak to bylo opravdu pokušení, ještě těžší rozhodování. Nebránily mi v tom jenom roky, ale hlavně moje praktická hluchoslepota! Střídaly se pocity strachu, že to můj mozek a již nepružné prsty nezvládnou, ale také zvědavost, naděje, co když to zvládnu?
Tak přes všechen strach, váhání, i odmítání, přece jen zvědavost i naděje zvítězily, když se mne ujal trpělivý učitel, usedla jsem k tomu obávanému elektronickému pomocníku a začala se učit. Do soutěže jsem se přihlásila, abych Vám pověděla, jak je počítač prospěšný i pro starší, zdravotními pohromami již dost neobratné lidi, jako jsem já!
Není ze mne počítačový přeborník, co jsem se však naučila, to mi ještě víc otevřelo cestu z domu, aniž bych z něj vyšla!
Internet nabízí hodně nového a zajímavého pro můj život! Vím, pro mladé lidi je to samozřejmost, vědí však jaké zajímavosti je čekají, až i jim bude 78 roků?
Proto se raduji z každého odeslaného i přijatého dopisu a zprávy! Z možnosti uchovat si dopisy od milých lidí, básničky, které si napíši, různé nápovědy k učení, fotosnímky a mnoho jiných dokumentů. Založit si vše, na disketu, co chci uchovat, mne naučila zkušenost, prý se slušnými viry!
Dlouho jsem odkládala udělat si zálohu, až jednoho dne mi všechno co jsem schovávala zmizelo.Podezřívala jsem manžela, že to omylem vymazal. Snažili jsme se oba i přivolaný učitel, který mi vždy ochotně ještě radí, když bloudím. Učitel přišel na viry, které poštu jen zakryly, nezničily. Manželovi jsem se omluvila, učiteli poděkovala! Nyní jsou stále diskety po ruce!
Nedá se vše vypsat, jak obohatil mně a manželovi internet život! Je to očekávání, bádání, vzájemné dohadování, kdo má pravdu, také i forma relaxace!
Přeji každému, komu zdravotní katastrofy život zkomplikovaly, aby měl vždy důvod, šťastně a radostně žít!
Kouzelné jaro
Prolétl lehounce ten svěží, jarní vítr korunami stromů,
jako by s nimi zatančit si chtěl,
a to mladé zelené listí na stromech,
jak vzdálená hudba, s tím větrem, se tichounce rozšumělo.
I vysoko pod oblohou, zazpíval skřivan
píseň svou jásavou, o jaru kouzelném.
Tak ptá se Tě jaro, človíčku věčně nespokojený,
jakou že radost, by jsi ještě chtěl?
Když znovu jsi sněženky kvést na kraji lesa uviděl.
Na zahrádce pod okny pozdravila Tě opět
vůně jasmínu rozkvetlého,
tak raduj se človíčku a nenech si ujít nic
z toho jara kouzelného!