Krása, Sokolovský: Diverzita, společenská odpovědnost firem a zdravotně postižení

DIVERZITA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM  A ZRAVOTNĚ POSTIŽENÍ

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, o. s.

Tomáš SOKOLOVSKÝ, Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání Ostrava, koordinátor projektu „Diverzita pro OZP“

 

Jaká témata hýbala českou podnikatelskou scénou v průběhu roku 2009? Zjednodušeně se dá říci, že to byl a stále je nedostatek zakázek, opožděné platby od odběratelů, omezené provozní úvěrování od bank, problémy se zajišťováním cash-flow, aj. Za této situace se zdá být otevírání diskuse o diverzitě, Diversity Management, společenské odpovědnosti firem   a zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) spíše pokusem, který je předem odsouzen k nezdaru. Je tomu ale skutečně tak?

              Hospodářská recese je ze své podstaty cyklický jev, který má svůj konec i začátek. Firmy, které v době ekonomického útlumu zkoumají všechny nástroje pro lepší efektivitu podnikání, získávají konkurenční výhodu v okamžiku zahájení konjunktu. Mezi hlavní faktory ovlivňující konkurenceschopnost každého podniku jednoznačně patří kvalifikovaní a loajální zaměstnanci, spokojení zákazníci a další faktory, které obsahuje koncept „společenské odpovědnosti firem“ (CSR – Corporate Social Responsibility), která se pomalu, ale jistě etabluje na české podnikatelské scéně. Společensky odpovědné firmy dobrovolně integrují sociální, ekologické, ale i další ohledy do své podnikatelské činnosti.

 

Soustředíme-li se na zaměstnance, můžeme v konceptu CSR narazit na pojmy vzdělávání a rozvoj, rovné příležitosti, rozmanitost na pracovišti a další. Posledně jmenovaný termín je překladem pojmu „diversity“, což je koncept, jehož cílem je vytvořit ve společnosti (jak v podnikatelské, tak nepodnikatelské sféře) takové podmínky, které umožní všem lidem bez ohledu na jejich odlišnosti plně rozvinout jejich osobní potenciál. Tato oblast nebývá vždy v rámci konceptu CSR zdůrazňována, přestože tvoří předpoklad úspěšnosti konceptu společensky odpovědné firmy a mohla by pozitivně působit na zaměstnanost zdravotně znevýhodněných osob.

Největší minoritu ohroženou sociálním vyloučením a znevýhodněním na trhu práce představují osoby se zdravotním postižením (OZP). Jen pro představu: k červnu 2009 činil celkový počet evidovaných uchazečů     o zaměstnání 452 799, z nichž 64 045 bylo OZP. Počet nabízených volných míst činil 48 254, z toho pro OZP pouze 2 065, což představuje 31 OZP uchazečů na 1 volné pracovní místo pro OZP. Situace pro OZP tedy nevyznívá nijak pozitivně a právě prosazování diverzitních standardů chování vůči OZP na pracovišti, spolu se zvyšováním informovanosti o specifikách OZP na trhu práce a odbouráváním přetrvávajících mýtů majoritní veřejnosti o využívání OZP na trhu práce by mohlo situaci zlepšit.

Občané se zdravotním postižením se setkávají při vzájemném kontaktu s ostatními občany s řadou problémů. Potřeby občanů s postižením jsou ve svém základu zcela identické s potřebami osob bez postižení,     tj. zvládání všech potřeb při zachování důstojné pozice na principu partnerství. Lidé se zdravotním postižením mají tuto pozici často znesnadněnou tím, že postižení je zvykově vnímáno převážně (a zejména) jako synonymum pojmů „absolutní závislost, nemohoucnost“ nebo dokonce „neschopnost“. Tomuto mnohdy odpovídají přístupy a postoje veřejnosti. Zásadní problém při komunikaci se zdravotně postiženými občany tedy nespočívá v tom, že by se k nim mělo přistupovat stejně jako k ostatním lidem. Různé typy zdravotního postižení vyžadují specifický přístup, který musí zohlednit potřeby a možnosti zdravotně postiženého občana a současně respektovat jeho lidskou důstojnost. Znalosti zásad a techniky vlastní komunikace s těmito občany jsou                u zaměstnavatelů obvykle velmi malé nebo vůbec žádné. Na obou stranách přitom existují bariéry k prolomení tohoto stavu. Zdravotně postižený se v neznámém prostředí obyčejně bojí říci, že potřebuje něco jiného či trochu jinak než ostatní a zaměstnavatel neví jak se zeptat nebo reagovat na specifické potřeby osoby se zdravotním postižením.

Mezi základní příčiny tohoto stavu patří:

Nedostatek informací

-    kde a jak hledat vhodné kandidáty z řad OZP na volná pracovní místa

-    jakou konkrétní pracovní pozici nabízet lidem s různými typy zdravotního postižení

-    jak optimálně využít jejich pracovní potenciál

Bariéry v komunikaci

-    jak správně komunikovat s nevidomými, neslyšícími a tělesně postiženými uchazeči, resp. zaměstnanci

-    jak minimalizovat omezené pracovní a komunikační možnosti OZP využitím kompenzačních pomůcek (jejich typy, účinnost, podmínky aplikace) a úpravami pracoviště

Nevyužívání zákonných opatření na podporu zaměstnávání OZP

-    zákonná podpora zaměstnávání OZP nemá dostatečně motivační účinek a nepomáhá situaci v zaměstnávání OZP výrazněji zlepšovat

Dlouholetá tabuizace postavení OZP ve společnosti

-    přetrvávající názor majoritní společnosti, že OZP je nutno „nějak“ tolerovat. Že jejich případné zaměstnání je pro organizace zákonem stanovenou povinností, která nemůže přinést zaměstnavatelům žádný konkrétní užitek

Jaké možnosti zlepšení současné situace se nabízejí?

            S  cílem přispět k řešení problematiky zaměstnávání OZP bylo založeno partnerství organizací s mezinárodní účastí, které realizuje projekt s názvem „Diverzita pro OZP“ (registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/12.00069). Projekt, realizovaný v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, se soustřeďuje na tzv. Diversity management, což je zjednodušeně proces vedoucí k diverzitě na pracovišti. Je to jak proces změny konceptu řízení, který ovlivňuje celou kulturu organizace, tak i nástroj vedení organizace, který jako souhrn opatření vede k akceptaci, respektu a využívání pozitivního přínosu odlišností pracovníků dané organizace.

Zlepšit postavení osob se zdravotním postižením (OZP) na trhu práce chtějí realizátoři projektu prostřednictvím:

PR, marketingu a popularizace příkladů dobré praxe

-    shromáždění informací a zkušeností o způsobech efektivního řešení problémů zaměstnatelnosti OZP na trhu práce ve vybraných zemích EU (zejména v Rakousku a Německu)

-    seznámení zaměstnavatelů i zaměstnanců s jednotlivými typy zdravotního postižení a jejich specifiky

-    popularizace příkladů dobré praxe se zaměstnáváním OZP s cílem:

-postupné pozitivní změny v rovnoprávném akceptování OZP majoritní společností

-            postupné změny chápání majoritní společnosti směrem k společenské odpovědnosti firem při zaměstnávání OZP

-            postupných pozitivních změn v zaměstnávání OZP jako standardního postupu na trhu práce v ČR

Vytvoření a šíření nových produktů

-          vytvoření metodiky pro využívání principů diverzity a konceptu Diversity Management
a Diversity Score Cards v českých podmínkách

-          kompetence pro OZP – vytvoření prakticky využitelných produktů / tréninkových programů pro proškolení zaměstnavatelů i zaměstnanců v oblasti zásad správné komunikace s osobami se zrakovým, sluchovým         a tělesným postižením                   

-          zpracování modelových situací názorně ukazujících praktické používání zásad správné komunikace s OZP včetně nejčastějších chyb, kterých se při zaměstnávání OZP lze dopustit

-          vytvoření typových pracovních pozic vhodných pro zaměstnávání osob s jednotlivými stupni postižení v rámci zrakového, sluchového a tělesného handicapu

V dnešní ekonomické situaci si firmy, které se s konceptem Diversity Management setkají, budou pravděpodobně klást tyto otázky: Co to je diverzita, k čemu to je dobré, co přináší, kolik stojí, jak se zavádí, používá a šíří? Odpovědi na tyto otázky a vytvářené produkty napomáhající diverzitu do organizací implementovat bude možné postupně nacházet na webové stránce http://www.diverzitaproozp.cz/.