Jaroslav Winter: Přepis mluvené řeči pro neslyšící účastníky soudního řízení

23.07.2014 15:01
PŘEPIS MLUVENÉ ŘEČI PRO NESLYŠÍCÍ ÚČASTNÍKY  SOUDNÍHO ŘÍZENÍ
 
Jaroslav WINTER
BMI sdružení, Česákova 424, 182 00 Praha, winter@brezen.cz
 
 
Anotace:
Příspěvek shrnuje zkušenosti s přepisem mluvené řeči pro účastníky soudního řízení, které získala Česká unie neslyšících v rámci projektů Simultátnní přepis mluvené řeči a eScribe, online přepisovací centrum. Popisuje aktuální legislativní zázemí a přibližuje záměry navazujícího projektu Odstraňování diskriminace občanů se sluchovým postižením při soudním řízení.
 
 
1.      Komunikace osob se sluchovým postižením při soudním řízení
Až donedávna byla velká část lidí se sluchovým postižením při soudním řízení v ČR v nerovnoprávném postavení. Pokud nepoužívají ke komunikaci znakový jazyk či znakovanou češtinu, byli odkázáni jen na odezírání. To je však velmi nepřesné a zvláště u soudního jednání, kdy může záležet na správném pochopení každého slova, se na ně nedá spolehnout. V důsledku toho se stávalo, že nemohli adekvátně reagovat na průběh jednání, což mohlo mít (a mívalo) negativní vliv na výsledek jejich řízení.
 
V říjnu 2008 však nabyl účinnosti novelizovaný zákon č. 155/1998 Sb., ve znění zákona č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, který uvádí celkem deset systémů, mezi nimiž si lidé s postižením sluchu mohou volit podle své potřeby. Jedním z nich je převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase, který je v řadě zemí již běžnou službou a který může být vhodným řešením komunikačních problémů pro většinu osob se sluchovým postižením.
 
Na změny v legislativě týkající se komunikace neslyšících a hluchoslepých osob reagovala také novela občanského soudního řádu. Konkrétně § 18 uvádí, že účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti  k uplatnění jejich práv. V odstavci 2 pak dodává, že účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob.
 
Lze však říci, že legislativa v tomto případě předběhla praxi. O možnosti použít při soudním řízení pro neslyšící účastníky přepis mluvené řeči v reálném čase nevědí zpravidla ani lidé se sluchovým postižením, ale ani ji nenabízejí soudní orgány. Průlom v tomto směru znamenaly teprve aktivity České unie neslyšících, která jako první a dosud jediná v ČR začala přepis mluvené řeči zajišťovat.
 
2.      Průkopnická role České unie neslyšících a Nadace Vodafone ČR
Česká unie neslyšících spustila díky grantu Nadace Vodafone ČR v září 2008 projekt Simultánní přepis mluvené řeči, na který pak navázal projekt eScribe, online přepisovací centrum, podpořený opět Nadací Vodafone ČR a částečně Magistrátem hl. m. Prahy, v němž se důležitým partnerem ČUN stalo ČVUT v Praze. V průběhu těchto projektů uskutečnila ČUN více než 120 přepisů mluvené řeči na akcích různého druhu, mezi nimi i při soudním řízení. Informace o všech přepisech se nacházejí na webových stránkách projektu www.prepis.cz.
 
Již první zkušenosti s přepisy v soudních síních naznačily, že jde o problematiku pro osoby se sluchovým postižením obzvlášť důležitou, která si zaslouží mimořádnou pozornost. Proto také ČUN do projektu eScribe zařadila uspořádání semináře Neslyšící občané před českými soudy, který se uskutečnil 11. listopadu 2009 na Městském soudě v Praze. Jeho cílem bylo seznámit justiční veřejnost se specifiky komunikace osob se sluchovým postižením a informovat o tom, že ČUN je schopna zajišťovat pro soudy přepis mluvené řeči, pokud o to požádají účastníci soudního řízení se sluchovým postižením.
 
Za dobu trvání obou zmíněných projektů zajistila ČUN přepis mluvené řeči při osmi soudních řízeních. Byly určeny pro šest neslyšících účastníků, pro dva z nich dvakrát, a uskutečnily se u okresních soudů v Liberci, Pardubicích a obvodních soudů pro Prahu 2 (dvakrát), Prahu 4 (dvakrát) a Prahu 8 (dvakrát). Pětkrát vzešla žádost o zajištění přepisu od neslyšícího účastníka řízení a třikrát od soudu (dvakrát pro další líčení ve stejném případu). Uživateli služby, kterou zajistila ČUN, byly čtyři ženy a dva muži. Žádný z nich (s jednou částečnou výjimkou) neovládá český znakový jazyk ani znakovanou češtinu a pro pět ze šesti neslyšících účastníků to nebylo první jednání u soudu. Předtím však jim nebyla poskytnuta žádná komunikační podpora (resp. jednou vizualizátor mluvené češtiny), takže byli odkázáni při jednáních soudu pouze na odezírání mluvené řeči. Ve skutečnosti to znamenalo, že nerozuměli téměř ničemu a v obavách očekávali, jaký bude rozsudek. Po těchto zkušenostech hodnotili všichni přepis mluvené řeči v superlativech, poprvé se cítili jako rovnoprávní občané, kteří rozuměli průběhu jednání a mohli na vše řečené ihned odpovídajícím způsobem reagovat.
 
Zajištění všech přepisů předem domlouval se soudci či soudními úředníky koordinátor projektu z ČUN. Ukázalo se, že pro soudce byl přepis novinkou a v některých případech bylo třeba připomenout konkrétní zákon, který umožňuje neslyšícím účastníkům zvolit si vhodný komunikační systém, včetně přepisu mluvené řeči. Po vysvětlení však ani v jednom případě nedošlo ze strany soudu k odmítnutí přepisu. Naopak většinou vystupovali soudci vstřícně a se zájmem o věc. Pouze jedna soudkyně nebrala přepis na vědomí a začala jednání dříve, než byla přepisovatelka připravena přepisovat.
 
Velmi důležitý byl seminář Neslyšící občané před českými soudy. Předseda Městského soudu v Praze JUDr. Jan Sváček na něm vyhlásil, že Městský soud zahajuje ve spolupráci s ČUN podporu přepisu mluvené řeči při soudních jednáních, velmi vstřícně na semináři vystoupil a další podporu slíbil prezident Soudcovské unie JUDr. Tomáš Lichovník. Projevilo se to hned tím, že umožnil koordinátorovi projektu, aby vystoupil o dva týdny později na sněmu Soudcovské unie a seznámil účastníky s možností používat přepis mluvené řeči při soudním jednání. Seminář měl i velmi dobrý ohlas v médiích. Díky reportáži v televizi se o přepisu dozvěděla advokátka, která požádala o zajištění přepisu pro svého neslyšícího klienta při jeho výslechu na Městském zastupitelství v Praze.
 
3.      Odstraňování diskriminace občanů se sluchovým postižením při soudním řízení
Pro rok 2010 se podařilo České unii neslyšících získat dotaci od Vládního výboru pro zdravotně postižené občany na projekt Odstraňování diskriminace občanů se sluchovým postižením při soudním řízení. Jeho cílem je vyškolit další přepisovatele pro účely přepisu mluvené řeči při soudním řízení, zorganizovat osvětové semináře pro justiční veřejnost, dále seznamovat s možnostmi přepisu u soudů potenciální klienty se sluchovým postižením a podle potřeby zajišťovat přepis u soudních jednání v celé republice.
 
Při získávání přepisovatelů spolupracuje ČUN se sdružením Interinfo, které vytvořilo metodiku výuku psaní na klávesnici, podle níž se učí více než 50 000 žáků. Nejlepší z nich se pak účastní mezinárodních soutěží a ze členů Interinfo již vyrostla řada mistrů a mistryň světa. Při přepisech pro neslyšící osoby spolupracuje s ČUN mj. i Miloš Černilovský, trojnásobný mistr světa z posledního světového šampionátu v Číně, a několik dalších účastníků mistrovství světa.
 
Ve spolupráci se Soudcovskou unií připraví ČUN letos další dva semináře pro soudce, kromě toho již všichni předsedové soudů obdrželi informaci o přepisu mluvené řeči a možnosti objednat si jej v případě potřeby u České unie neslyšících.
 
Osvěta je ovšem nezbytná nejen u soudců, ale také u samotných osob se sluchovým postižením. V této oblasti počítá projekt s řadou forem – vedle článků v tisku a rozhovorů v rozhlase a televizi je to také představení projektu na konferenci ISNPO 2010. K tomuto datu byl rovněž vytvořen informační leták, který obsahuje základní informace o legislativě týkající se přepisu mluvené řeči při soudním řízení a možnostech jeho zajištění.
 
Probíhající projekty umožní, aby Česká unie neslyšících byla schopna i nadále v letošním roce zajišťovat přepisy u soudů. Zájemcům se sluchovým postižením, které čeká soudní řízení a potřebovali by přepis, lze doporučit, aby požádali o zajištění přepisu soud. S tím, že neuškodí, když se současně obrátí na koordinátora ČUN, jímž je Jaroslav Winter, prepis@cun.cz, 777 807 727. Tím se odstraní případná ztráta času a bude možné zorganizovat přepis v dostatečném časovém předstihu.
 
 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.