Hybridní kniha – kombinovaný přístup k informacím

23.07.2014 14:52

Petr Hladík a Svatoslav Ondra ze Střediska pro pomoc studentů se specifickými nároky Masarykovy univerzity představili projekt hybridní knihy, umožňující kombinovaný přístup k informacím studentům se zrakovým postižením.

Petr Hladík, Svatoslav Ondra
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky
Masarykova univerzita
Šumavská 15, Brno
 
 
 
 
Existuje mnoho způsobů, jak může zrakově postižený člověk číst text. Hlasité čtení – předčítání – je známo už od starověku, kdy se koneckonců považovalo za standardní přístup k textovému záznamu. Moderními prostředky dokážeme takovou hlasovou produkci uchovat na pevném či digitálním nosiči. Také lze nahradit lidskou řeč syntetickým hlasem, i když bychom spíše měli mluvit o nepříliš dostatečném zastoupení než o plnohodnotné náhradě. Kromě záznamu lidského hlasu a tolik oblíbených zvukových knih můžeme jmenovat také tisk v Brailleově písmu nebo čtení textu pomocí počítače vybaveného speciálními programy, příp. spolu se zařízeními jako brailleský displej apod.
I když jsou tyto technologie nesporně velmi užitečné a funkční, stále se při jejich používání naráží na mnoho nesnází.
1.   Úskalí obvyklých formátů textu přístupných čtenářům se zrakovým handicapem a jak je lze zdolávat
1.1.    Zvuková kniha
U zvukové knihy (s textem zaznamenaným přirozeným lidským hlasem a uloženým na analogovém či digitálním médiu) se mimo jiné setkáváme se dvěma výraznými omezeními: s nesnadnou navigací a vyhledáváním v textu a s pomalým přenosem informací, které jsou podávány pouze sekvenčně.
Obě tato omezení zvukové knihy jsou dána jednak lineárním záznamem a jednak přirozeným tempem lidské řeči. Navigaci ztěžuje také nesnadné vyhledávání v nahrávce, ať už je jejím nosičem magnetofonový pásek, kompaktní disk nebo zvukový soubor. Dostatečný užitek nepřináší ani jemnější členění záznamu na digitálních nosičích, protože často vzniká nepřehledné množství zvukových stop a rychlejší vyhledávání uvnitř jednotlivé stopy je pak devalvováno časem potřebným k její lokalizaci.
1.2. Elektronický text
Situace, nejméně pokud jde o navigační aspekt, je výrazně lepší u standardního elektronického textu. Jeho obsah je většinou uspokojivě přístupný, pokud autor respektuje běžné zvyklosti formátování a strukturování takového textu v daném datovém formátu, přičemž ale mohou zůstat pro čtenáře se zrakovým handicapem problematicky přístupné ty části textu, u kterých není možné se spolehnout na prostředky speciální techniky. To platí zvláště v případě, kdy je čtenář odkázán na poslech syntetickým hlasem, ale ani hmatová podoba textu zobrazená brailleským displejem nemusí být vždy jednoznačná ve srovnání s černotiskovým zápisem. Příkladem nekorektnosti podání textu pomocí hlasového syntezátoru může být např. čtení cizích slov a jmen, zkratek ad.; při čtení pomocí brailleského displeje může dojít ke komplikacím při zobrazování nealfanumerických symbolů, při kombinování více abecedních systémů apod. Kromě toho je čtení pomocí brailleského displeje obvykle pomalejší ve srovnání s četbou tištěných materiálů ; poslech delších textů syntetickým hlasem je pro mnoho čtenářů únavný a hůře sledovatelný než přirozený lidský hlas.
1.3. Kombinovaný přístup
Je zřejmé, že kombinace obou výše zmíněných metod přístupu k textu může přinést dostatek prostředků k jeho korektnější technické interpretaci. Nejvýznamnějšími přednostmi tohoto spojení jsou:
·        rychlost přístupu k informacím, která odpovídá práci s elektronickým textem;
·        možnost korektnějšího čtení technicky náročnějšího textu oproti jeho podání odečítači obrazovky;
·        možnost doplnění komplexního navigačního aparátu;
·        možnost přizpůsobení formálních parametrů textu individuálním požadavkům uživatele.
 
K těmto vlastnostem přistupují pochopitelně ještě specifika jednotlivých konkrétních řešení takovéhoto kombinovaného přístupu.
2. Hybridní kniha
2.1. Historie
Inspirací pro současné řešení kombinovaného přístupu k informacím realizovanému na půdě Střediska Teiresiás pod názvem Hybridní kniha, byl původní partnerský projekt maďarské a italské akademie věd (DigiBook COP806). Odtud, kromě konceptu navigace v textu a principů synchronizace audiovizuálních dat, pochází i název tohoto informačního média.
Projekt Střediska Teiresiás se ale záhy odchýlil od historicky staršího řešení hybridní knihy a ve spolupráci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity vyústil v roce 2002 v první verzi samostatné aplikace. Ta předpokládala uložení obsahu dokumentu na pevném nosiči. Vývoj projektu trval do roku 2006, kdy byl kromě zatím poslední verze prohlížeče dokumentů ve formátu hybridní knihy zveřejněn i nástroj pro tvorbu titulů v tomto formátu. V roce 2006 také samostatně vznikla první zkušební verze aplikace pro prohlížení hybridních knih online. v prostředí WWW.
Ve svých počátcích byl také projekt hybridní knihy na půdě Masarykovy univerzity konfrontován s podobným projektem konsorcia Daisy, v té době již standardizovaného formátu DTB (Digital Talking Book). Ukázalo se ale, že tento formát zcela nevyhovuje požadavkům na vydávání odborných materiálů. Především jeho vizuální složka byla špatně přístupná pro speciální techniku (odečítače obrazovky s brailleskými displeji), a tak byl těžce zrakově postižený uživatel převážně odkázán na zvukovou informaci. Tyto a jiné nedostatky pomohly vymezit prostor pro projekt hybridní knihy.
2.2. Koncepce hybridní knihy
Pro osvětlení základních principů formátu hybridní knihy – potažmo aplikace pro její prohlížení – je nezbytné specifikovat cílovou skupinu čtenářů dokumentů v tomto formátu a zároveň objasnit motivační prvky, které vedly právě k takovému řešení.
První cílovou skupinou uživatelů byli především studenti se zrakovým handicapem. Existence této skupiny vyvolala potřebu připravit dobře strukturované dokumenty, které umožňují čerpat z odborných materiálů maximálně korektní informace. Druhou cílovou skupinou se postupně stali i další čtenáři se zrakovým postižením vyžadující strukturovaný přístup k odborné i beletristické literatuře, kterou by ovšem mohli vnímat v esteticky uspokojivé podobě.
Z požadavků zmíněných cílových skupin čtenářů byl odvozen soubor vlastností, kterými by měl kombinovaný formát dokumentu disponovat. Na prvním místě je přehled o struktuře dokumentu – z každého strukturovaného dokumentu by měla být patrná jeho osnova. Druhou, neméně důležitou vlastností takového dokumentu je snadná navigace. K tomu může na jedné straně stačit např. vhodné naformátování nadpisů podle jejich úrovně v osnově, na straně druhé ovšem snížení nebo absence možnosti vizuální kontroly i v tomto případě navigaci ztěžuje. Je proto vhodné doplnit tuto přirozenou strukturu o nějakou nadstavbu, která umožní např. snadný přechod mezi jednotlivými nadpisy kapitol nebo jiných celků.
Kromě těchto funkčních přístupů je také vhodné umožnit volbu zobrazení vizuálních dat pro čtenáře s těžkým zrakovým postižením.
Tyto požadavky vedly postupně k následující formulaci požadovaných vlastností formátu hybridní knihy:
 
Osnova
Každý dokument obsahuje samostatnou audiovizuální reprezentaci svého obsahu ve formě stromové struktury; tato reprezentace slouží zároveň jako jeden z navigačních prvků.
 
Navigace
Funkce navigačního aparátu při zachování synchronizace zvukové a textové složky umožňují tyto kroky:
·        návrat na začátek aktuálního odstavce, přechod na začátek následujícího resp. předchozího odstavce
·        návrat na začátek aktuální kapitoly, přechod na začátek následující resp. předchozí kapitoly
·        přechod na začátek kapitoly vyšší úrovně, přechod na začátek následující resp. předchozí kapitoly téže úrovně
 
Volba zobrazení
Elektronický text každého dokumentu ve formátu hybridní knihy je naformátován tak, aby při změně základních formálních parametrů textu (zvětšení resp. zmenšení velikosti fontu nebo změně barvy textu a pozadí) nedošlo k funkčnímu porušení jeho obsahu, logických souvztažností apod. Tyto požadavky jsou respektovány ve všech dosud vydaných verzích prohlížečů dokumentů ve formátu hybridní knihy , i když je třeba říci, že datový formát se definitivně ustálil až v závěrečných fázích vývoje, takže není vždy zachována zpětná kompatibilita mezi verzemi prohlížečů. Tento nedostatek je ovšem kompenzován softwarovým nástrojem, který převádí dokumenty ze starších verzí na verze aktuální.
2.3. Techniky a technologie
Konkrétním příkladem aplikace výše zmíněných principů je současná verze prohlížeče hybridních knih ve webovém prostředí, která je k dispozici na adrese http://www.teiresias.muni.cz/h_knihy.
Aplikace je postavena na těchto standardních technologiích:
·        Text publikace je kódován v jazyce HTML a využívá všech dostupných možností tohoto formátu.
·        Volbu zobrazení vizuální složky zajišťuje dynamická změna kaskádových stylů (CSS).
·        Navigační a synchronizační funkce obstarávají skripty v jazyce JavaScript.
·        Zvuková data jsou uložena v komprimovaném formátu MP3.
 
Díky těmto technologiím je zajištěno odpovídající zobrazení ve dvou nejčastěji používaných webových prohlížečích – MS Internet Explorer a Mozilla Firefox. Provozuschopnost webové hybridní knihy v prohlížeči Mozilla Firefox ji rozšiřuje i do prostředí jiných operačních systémů než MS Windows (Linux ad.)
Uživatelské rozhraní připomíná spíše samostatnou softwarovou aplikaci s textovým polem a tlačítkovými lištami. Pod tlačítky se skrývají všechny důležité funkce - především všech výše zmíněných devět navigačních kroků, zobrazení osnovy dokumentu a volitelné nastavení stylu zobrazení (velikost písma a barvy textu a pozadí). Text dokumentu je přístupný v textovém poli (prvek HTML IFRAME), které lze ovládat pomocí klávesnice i myši. Ke všem funkcím reprezentovaným tlačítky jsou jako ekvivalenty definovány klávesové zkratky. Osnovu dokumentu je možné zobrazit v samostatném okně jako stromovou strukturu a použít ji jako nástroj pro rychlou navigaci. Při ovládání osnovy pomocí klávesnice jsou její položky oznamovány přirozeným lidským hlasem. Webové stránky, jejichž součástí je samotný prohlížeč hybridních knih, obsahují seznam všech online dostupných titulů, vydavatelské informace ke konkrétním titulům a nápovědu k jejich prohlížení.
2.4. Tvorba titulů
Zvuk
Jednou z vlastností dokládajících účelnost hybridní knihy, je kvalitní zvuková stopa. Zvukové nahrávky vznikají v profesionálně vybaveném studiu a jsou pořizovány interprety, jejichž profese je buď přímo zaměřena na hlasovou interpretaci textů (herci brněnských divadel), nebo odborníky na tematiku zpracovávaného textu (učiteli, příp. studenty), jedná-li se o odbornou literaturu.
 
Výběr textů
Z počátku se produkce hybridních knih zaměřila především na studijní literaturu oborů s větším počtem studentů se zrakovým handicapem. Tento záměr byl postupně rozšířen o texty pro studenty oborů celoživotního vzdělávání (hlavně cizích jazyků) a poté následovalo i několik zásadních beletristických děl české literatury. Všechny tyto tři skupiny textů jsou zahrnuty v současném edičním plánu.
Zaměření na výuku jazyků také zohledňuje jednu významnou vlastnost hybridní knihy: ukazuje se totiž, že jde o velmi vhodný nástroj právě pro jazykovou výuku, protože dává bezprostředně k dispozici jak psanou, tak mluvenou podobu cizojazyčného textu.
Z hlediska autorskoprávního se publikování hybridní knihy a přístup k ní řídí týmiž předpisy jako běžné dokumenty připravované pro potřeby osob se zdravotním postižením. Určující je tedy znění Zákona o právu autorském a právech souvisejících, č. 121/2000 Sb., v aktuálním znění předpisu č. 168/2008 Sb., jímž je v § 38 definována Licence pro zdravotně postižené. V praxi to znamená, že k publikovaným hybridním knihám online, jež náleží pod ochranu citovaného zákona (což nejsou všechny), má přístup pouze registrovaný čtenář Univerzitní knihovny pro studenty se specifickými nároky, tedy ten, kdo při registraci deklaruje a doloží relevantní zdravotní postižení. Knihy, k nimž autorská práva vlastní výhradně pracovníci střediska Teiresiás, příp. ty, jejichž majetková autorská práva zanikla, jsou veřejnosti k dispozici bez omezení.
 
NBK
Unikátním projektem na poli hybridní knihy je aktuální překlad Bible společnosti NBK vydaný pod názvem Bible, překlad 21. století. Jeho zvukovou podobu pořídila společnost NBK ve spolupráci se známými osobnostmi v oboru mluveného slova. Hybridní verzi vyrobilo středisko Teiresiás v roce 2008.
2.5. Transfer technologie
Příklad NBK svědčí o otevřenosti technologie hybridní knihy. V tomto trendu hodlá středisko Teiresiás pokračovat a kromě vlastního převodu několika titulů do tohoto formátu nabídnout i nástroje k jejich přímé tvorbě. Webová podoba hybridní knihy navíc nabízí možnost úpravy, či dokonce vytvoření vlastního uživatelského prostředí pro zájemce s takovými požadavky. Příkladem takové aktivity může být právě výše jmenovaná spolupráce se společností NBK, kde vznikla obdoba původní webové aplikace vytvořená firmou PTL a kde je také prezentován společný projekt hybridní Bible.
3. Výhledy
Současné trendy ve vzdělávání osob s handicapem, ať zrakovým, sluchovým, pohybovým či s poruchami učení, vedou k nutnosti rozšířit možnosti kombinovaného přístupu k informacím i na tyto další skupiny studentů se specifickými potřebami. Aktuálně na půdě střediska Teiresiás probíhá výzkum technologií směřující k rozšíření současných aplikací o prostředky znakového jazyka.
Záměr vývojového týmu je ale širší. Současné zkušenosti s kombinovaným přístupem k informacím na straně jedné, a požadavky uživatelů těchto metod na straně druhé, vedou k představě modulárního multimediálního systému synchronizovaných informačních médií, reprezentujících různé podoby daného dokumentu, kterým již vůbec nemusí být text, ale jakýkoliv hmatatelný či virtuální projev mentální a tvůrčí činnosti člověka. Tato představa tedy zahrnuje nikoli jen vzdělávací materiály pro studenty s handicapem, ale měla by přinést např. i větší požitek z audiovizuálního uměleckého díla, které je jinak pro člověka se smyslovým postižením přístupné jen v omezené míře, a také pomoci tyto prožitky sdílet lidem s tak nesourodým postižením, jako je těžký zrakový a sluchový handicap.
4. Seznam hybridních knih
4.1. Publikované tituly
Studijní literatura
Zábojová, E., Peprník, J., Nangonová, S. Angličtina pro jazykové školy I s klíčem (titul dostupný rovněž na CD).
Holzbachová, I. Dějiny společenských teorií.
Čornej, P. České a světové dějiny.
Vašina, L., Diamant, J. J. Kapitoly z neuropsychologie.
Nezkusil V. Literatura pro 1. ročník středních škol.
Nezkusil V. Literatura pro 3. ročník středních škol.
Nezkusil, V. Literatura pro 4. ročník středních škol.
Řezníček, I. Metody sociální práce.
Zvolský, P. a kol. Obecná psychiatrie.
Stehlíková, K. (ed.). Omnibus čítanka anglických textů (titul dostupný rovněž na CD).
Vernant, J. P. Počátky řeckého myšlení.
Kohák, E. Průvodce po demokracii.
Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti.
Jůva, V. Úvod do pedagogiky.
Fibich, J. Základy politologie.
 
Beletrie
Zeyer, J. Dům U tonoucí hvězdy.
Borovský, K. H. Král Lávra.
Borovský, K. H. Křest svatého Vladimíra.
Borovský K. H. Tyrolské elegie.
Vaculík L. Morčata.
 
Nová Bible kralická, překlad z 21. století.
 
Tituly dostupné pouze na CD
Pokorný, Z. Zlaté století astronomie.
Anzenbacher, A. Úvod do filozofie.
Keller, J. Úvod do sociologie.
Švancara, J. Úvod do kognitivní psychologie.
 
4.2. Připravované tituly
Studijní literatura
Nezkusil, V. Literatura pro 2. ročník SŠ.
Fay, B. Současná filosofie sociálních věd.
Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti.
Tretera, I. Nástin dějin evropského myšlení.
 
Beletrie
Borovský, K. H. Obrazy z Rus.
Dyk, V. Milá sedmi loupežníků.

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.