Druhý ročník Týdne FH upozornil na rizika zvýšené hladiny cholesterolu u české populace

V rámci Týdne FH proběhl už druhý ročník měření hladiny cholesterolu mezi českou populací. Bylo změřeno 461 lidí ze šesti firem v rámci celé ČR, podezření na familiární hypercholesterolémii (FH) bylo vysloveno u čtyř z nich. Celkově lékaři zjistili přibližně u každého desátého vyšetřeného zvýšené hodnoty cholesterolu v krvi dané nevhodným stravováním, stresem či nedostatkem pohybu. 

Familiární hypercholesterolémie (FH) je nejčastější dědičné metabolické onemocnění, které se vyznačuje několikanásobně zvýšenými hodnotami LDL cholesterolu v krvi, a to už od dětského věku. Protože většina Čechů neví, jaké má hodnoty cholesterolu v krvi, bylo vyšetření těchto hodnot cílem letošního, už druhého, ročníku osvětové akce Týden FH, kterou uspořádala pacientská organizace Diagnóza FH, z. s., ve spolupráci s Českou společností pro aterosklerózu a Sekcí výživy a nutriční péče v šesti společnostech (Alliance Healthcare – Alphega lékárny, Krajská knihovna Karlovy Vary, rádiích Evropa 2 a Frekvence 1, Avast, Lesy ČR, Porsche Česká republika), a to u příležitosti Světového dne familiární hypercholesterolémie, který připadá na 24. září.

Vysoký cholesterol v krvi stále trápí značnou část české populace. To je alarmující skutečnost, protože právě vysoká hladina cholesterolu v krvi způsobuje kornatění cév (aterosklerózu) s jejími důsledky, jako jsou například infarkty myokardu či cévní mozkové příhody. Ročně zabijí srdeční nebo mozkové příhody způsobené ucpanými cévami přes padesát tisíc Čechů. Mnoho z nich se mohlo dožít pohodového důchodu a stačilo jen málo - nechat si u lékaře z krevního vzorku jednoduše otestovat hladinu cholesterolu.

Familiární hypercholesterolémie: riziko na druhou

Dalším významným zdravotním rizikem je už zmíněná familiární hypercholesterolémie (FH). Její nositelé se rodí s dědičnou mutací genů, která má za následek, že jejich tělo už od narození neumí zpracovat cholesterol v krvi. Ten se hromadí v cévách a poškozuje je. V této souvislosti mluvíme především o takzvaném LDL cholesterolu.

Pokud postižení jedinci nezačnou včas užívat léky na snižování hladiny LDL cholesterolu, jsou ohroženi infarkty či mrtvicemi ve velmi mladém věku. Proto je zcela zásadní odhalit onemocnění včas a začít s účinnou léčbou. Tím se může riziko srdečních příhod snížit až na úroveň rizika běžné populace.

Ve světě trpí FH, nejčastějším dědičným metabolickým onemocněním, až 34 milionů lidí, v ČR postihuje FH asi každého dvoustého až dvoustéhopadesátého jedince.

Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina cholesterolu nebolí, pacienti nemusí cítit žádné obtíže. Zvlášť v dětském věku se navíc nepředpokládá riziko vysoké hladiny cholesterolu či kardiovaskulárních obtíží. Často jediným varovným znamením může být předčasný výskyt infarktů nebo mrtvic v rodině – u rodičů, sourozenců či prarodičů do 55. roku věku.

Česko je v záchytu nemocných na předním místě v Evropě

Díky mezinárodnímu projektu MedPed (Make early diagnosis to Prevent early deaths in Medical Pedigrees), který se věnuje včasnému diagnostikování a vyhledávání nemocných s FH, do něhož je zapojeno přes 60 zdravotnických pracovišť v ČR, je u nás zachyceno a léčeno 15 % všech osob s FH. Tím se Česká republika zařazuje hned za Nizozemí a Norsko v úspěšnosti odhalených případů onemocnění a dostává se tak na světovou špičku, protože řada ostatních zemí na světě má v registru cca 1 % nemocných nebo dokonce méně.

Znalost vlastního zdravotního stavu a důsledné dodržování léčby – jediné řešení

Základem léčby FH je kromě včasného záchytu onemocnění striktní dodržování životosprávy (dieta, pravidelný pohyb) a především důsledná medikamentózní léčba snižující hladiny cholesterolu v krvi. Tu nejčastěji představují statiny (např. atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimib. Obě tyto skupiny léků jsou používané dlouhodobě a prokázaly svou účinnost a bezpečnost.

Nadějí pro pacienty s FH, kterým se nedaří snížit cholesterol dostupnou léčbou, jsou v současnosti nové léky, tzv. inhibitory PCSK9, které se podávají jako podkožní injekce jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc a které dokážou nad rámec účinku statinů ještě více snížit hladiny LDL cholesterolu. V ČR jsou schváleni dva zástupci této lékové skupiny, zatím však stále probíhá jednání o jejich úhradě z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Týden FH 2017

V Česku se familiární hypercholesterolémie u novorozenců rutinně netestuje. Svou hladinu cholesterolu se však každý může dozvědět nejpozději v osmnácti letech na preventivní prohlídce u praktického lékaře. Problém ale je, že pouze asi 44 % Čechů chodí na preventivní prohlídky (viz box níže), jejichž systém je u nás dobře nastaven.

Proto se Diagnóza FH, z.s., spolek pro pacienty s FH a jejich blízké, rozhodl šířit osvětu o rizicích vysokých hladin cholesterolu v krvi mezi širokou veřejností. Už podruhé přijel tým lékařů, sestřiček a nutričních terapeutek do vybraných firem a institucí, aby jejich zaměstnancům změřil cholesterol v krvi, zhodnotil výsledky a případně doporučil další postup.

Vloni Diagnóza FH, z. s., vyšetřila více než 300 osob a u dvou zaznamenala podezření na FH. Letos to bylo za pět dnů měření už více - 461 osob a podezření na FH bylo vysloveno u čtyř z nich. Celkově lékaři zjistili přibližně u každého desátého vyšetřeného zvýšené hodnoty cholesterolu v krvi dané nevhodným stravováním, stresem či nedostatkem pohybu.

Během Týdne FH byl vyšetřen srovnatelný počet mužů a žen, věkový průměr byl 40 let. Kouřilo jen minimum z nich, což bylo potěšující. V rámci Týdne FH proběhly celkem tři přednášky, bylo rozdáno na 500 edukačních brožurek a všichni zájemci měli k dispozici pro konzultace nejen lékaře, ale i nutriční terapeutku.

Letos přibyla na dvou místech také vyšetření hladiny cukru v krvi. Jaký je vztah vysokého cholesterolu a hladiny cukru v krvi?

„Lidé s cukrovkou jsou k vyšší hladině cholesterolu náchylnější, mají vyšší riziko rozvoje aterosklerózy. Každý diabetik by se proto měl snažit, aby se množství jeho cholesterolu pohybovalo v mezích normálu. Cukrovka má navíc tendenci snižovat hladinu ochranného HDL cholesterolu a naopak zvyšovat hladiny toho takzvaně škodlivého LDL cholesterolu spolu s triglyceridy. Tomuto stavu lékaři říkají diabetická dyslipidémie. To je jeden z důvodů, proč znát a hlídat kromě cholesterolu i hladinu cukru v krvi,“ vysvětluje MUDr. Jan Brož, diabetolog z 2. Lékařské fakulty FN v Motole, který se na pozvání spolku Diagnóza FH screeningového týdne zúčastnil. 

Prevence se podceňuje

Hladinu cholesterolu by lidé měli zjistit na pravidelných preventivních kontrolách u praktického lékaře. Ne každý se jich však účastní, jak vyplynulo z nejrůznějších průzkumů. Například jen polovina dospělých ví, že by každé dva roky měli tuto prohlídku absolvovat. A jen 44 % Čechů na ně skutečně pravidelně chodí (průzkum provedla agentura ppm factum v roce 2015). Naopak 23 % lidí preventivní prohlídky neabsolvuje vůbec.

Je to alarmující skutečnost už vzhledem k tomu, že má ČR velmi rozvinutý systém preventivní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny (2015) jsou velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. Zatímco v Praze na prohlídky chodí jen 32 % dospělých, v Olomouckém kraji se nechává preventivně vyšetřit více než 45 % lidí.

Malý zájem o preventivní prohlídky pramení často z mylného názoru, že zdravý člověk nemusí chodit k lékaři. Přitom právě prevence může včas zachytit některou z geneticky podmíněných nebo z takzvaně civilizačních nemocí, mezi které vysoký cholesterol či hladina cukru v krvi rozhodně patří. Naštěstí zájem o preventivní prohlídky výrazně stoupá s věkem.

Nedostatek pohybu, nadváha a nevhodné stravování

Přesně opačnou tendenci ukázal průzkum společnosti ppm factum v otázkách zdravého životního stylu. Sportuje 72 % mladých do 29 let, ale ve věku 45–59 let již jen 29 % lidí. Ze seniorů nad 60 let se pravidelně hýbe pouze 17 % dotazovaných. Při celkovém pohledu na statistiku však vyplývá, že pouze čtyři z deseti obyvatel ČR pravidelně sportují alespoň dvakrát týdně.

S poklesem sportovních aktivit pak souvisí i růst tělesné hmotnosti. Každý třetí obyvatel ČR trpí podle průzkumu nadváhou. Přiznalo ji 15 % respondentů ve věku 15–29 let, mezi seniory pak ale téměř každý druhý. O zdravou skladbu stravy se podle svých slov snaží 58 % Čechů, a to 71 % žen a 44 % mužů. Podle Světové zdravotnické organizace nemoci srdce a cév připraví ročně o život zhruba 17 miliónů lidí.

„Správná životospráva přitom sehrává velice důležitou roli jak v prevenci, tak v léčbě jednotlivých rizikových faktorů i samotných onemocnění srdce a cév,“ uvádí Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka, místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z. s. a dodává: „Základem je pravidelné pestré stravování s dostatkem ovoce a zeleniny, výběrem vhodných tuků, optimálním pitným režimem aj. Při režimových úpravách je třeba vycházet ze stávajících stravovacích návyků pacientů/klientů a ovlivňovat veškerá rizika související s jejich aktuálním zdravotním stavem.“

Současná medicína v léčbě vysoké hladiny cholesterolu výrazně pokročila

Je zajímavé, že používání léků ke snižování cholesterolu v krvi věří jen 72 % Čechů a 18 % respondentů má dokonce pochyby o jejich účinnosti (průzkum společnosti STEM/MARK z března 2016 pro ČSAT).

Přitom snad v současnosti neexistuje onemocnění, proti kterému bychom byli tak dobře vyzbrojeni jako proti ateroskleróze a jejím komplikacím. V rukou lékařů je nyní skutečně velice rozsáhlá paleta léčebných prostředků. K již dlouhodobě ověřeným léčebným metodám se nedávno přidaly léky zcela nové, které mohou znamenat další průlom při zpomalování či úplném zastavení aterosklerotického procesu. Jde o to, všechny tyto prostředky co nejlépe využít,“ říká doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, Centra experimentální medicíny IKEM.

Regina Rothová

Klíčová slova: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.