Dostupnost inovativní léčby v České republice

Na semináři, který organizovala nezisková organizace Revenium, diskutovali náměstek generálního ředitele VZP David Šmehlík, předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová, předsedkyně lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR Kateřina Podrazilová, farmakoekonom Jindřich Kotrba a Ivana Plechatá z Průvodce pacienta. Pozdravit účastníky semináře přišel velvyslanec USA Stephen B. King.

Hlavní okruhy diskuze byly jasně dané. Zda se mění k lepšímu dostupnost moderní léčby pro české pacienty a zda se zrychluje systém cen a úhrad léků.

Na úvod předsedkyně neziskové organizace Revenium Hana Potměšilová uvedla, že každého z nás zajímá, zda se v přístupu k moderní léčbě posuneme dopředu, nebo zamrzneme v čase. A upozornila, že na seminář si bohužel neudělal čas nikdo z ministerstva zdravotnictví. “O čem to vypovídá?” ptala se.

Už téměř rok připravuje ministerstvo zdravotnictví novelu zákona o  veřejném zdravotním pojištění, která by měla vyřešit problém s paragrafem 16 a urychlit přístup pacientů k inovativním lékům.

Podle farmakoekonoma Jindřicha Kotrba je ale situace dnes spíše horší, než byla v roce 2017. Zpoždění dostupnosti od registrace EMA narostlo z 356 dní na 618.

“A zpoždění na vstupu do systému úhrad je v průměru 491 dní, přičemž do roku 2012 do prvního kvartálu letošního roku vstoupilo do systému úhrad 113 inovativních léků,” uvedl Kotrba. Podle statistických dat navíc podíl celkových výdajů na zdravotní péči k HDP od roku 2010 klesá.

Náměstek VZP David Švehlík uvedl, že výrazně více pacientů získává centrové léky, ale dvojciferný růst výdajů na moderní léčiva také svědčí o tom, že je třeba nastavit realistická řešení - aby profit pacienta byl vyvážen rozumnou úhradovou strategií. Podotkl však, že na prvním místě musí být vždy samozřejmě pacient.

Podle Ivany Plechaté z organizace Průvodce pacienta je role pacientů dnes jiná než byla ještě před několika lety, mění se také role  pacientských organizací. “Téma inovativní léčby je pro pacienty velmi náročné. Přitom nejdůležitější pro úspěšnou léčbu je právě informovaný pacient, který se může spolehnout na otevřenou a pravdivou komunikaci s lékařem.”

Pacientské organizace proto chtějí mít aktuální informace, chtějí vést dialog a ještě intenzivněji jednat jak s odbornými lékařskými společnostmi, tak s pojišťovnami.

Plechatá je přesvědčena, že by bylo vhodné, aby se pacientské organizace mohly částečně spolehnout jak na finanční podporu státu, tak získaly status v zákoně. Pak by mohly hájit zájmy pacientů ještě účinněji.

Kateřina Podrazilová ze Svazu zdravotních pojišťoven ČR uvedla, že u moderních léků na takzvaná vzácná onemocnění budou účastníky řízení kromě držitele, plátce, odborné společnosti také pacientské organizace. Popsala, jak by měl fungovat systém schvalování inovativních léků pro pacienty s vážnými a vzácnými nemocemi. Někteří účastníci semináře včetně docentky Prausové ale měli pocit, že byrokratických nařízení a administrativní zátěže spíše přibývá (institut VILP).

Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová upozornila, že je nezbytně nutné urychlení a efektivnost procesu schvalování úhrady inovativních léků a návrat k původnímu smyslu paragrafu 16. Zároveň si však zachovala optimismus, podle ní se v posledním období mnohé také podařilo: ať už ve spolupráci s plátci, ministerstvem, SÚKLem i pacientskými organizacemi.

V roce 2017 přišlo Všeobecné zdravotní pojišťovně téměř 14 tisíc žádostí o výjimku podle paragrafu 16. Z nich schválila pojišťovna 85 procent. Od roku 2013 se počet žádostí téměř zdvojnásobil a náklady na léky proplacené přes paragraf 16 se od roku 2013 více než ztrojnásobily.

Hana Potměšilová