Chceme, aby naše služby mohli využívat i handicapovaní, říká specialista Seznamu na přístupnost

Internet používají statisíce lidí s nejrůznějšími handicapy, s omezenou hybností rukou, neslyšící i nevidomí. Webové stránky je jim potřeba často upravit podle jejich potřeb neboli „zpřístupnit“. V Seznam.cz se o to už téměř čtyři roky stará Lukáš Pazderka. Fakticky tak zajišťuje, aby byly služby Seznamu (tedy například zpravodajství, realitní portál, mapy a další produkty) použitelné pro co nejširší skupinu uživatelů, tedy včetně zdravotně postižených. V rozhovoru Lukáš prozradil, co přesně jeho zajímavá práce nazvaná „specialista na přístupnost“ obnáší.

Můžete uvést konkrétní příklady, jak lidé s různými hendikepy na webových stránkách pracují, s jakými těžkostmi se potýkají, nebo čím jim můžeme práci na webu urychlit a zpříjemnit?

Úplný základ je, aby webové stránky byly přístupné bez použití myši, pouze z klávesnice. Je tedy potřeba, aby se uživatel dostal na všechny ovládací prvky na stránce, aby je dokázal ovládat jen s použitím klávesnice a aby také věděl, na jakém ovládacím prvku se právě nachází. Takto připravené stránky mohou používat nevidomí uživatelé i ti, kteří mají omezenou hybnost horních končetin, nebo třeba horní končetiny používat nemohou vůbec. Ovládání myši je pro ně v mnoha případech nemožné a pro ovládání počítače používají buď klasickou klávesnici, speciální klávesnice se zvětšenými tlačítky, nebo třeba alternativnější ovládání v podobě tlačítek, nebo různých senzorů. Důležité je, že tyto pomůcky simulují klávesnici.

Co například neslyšící nebo zrakově handicapovaní?

Pro neslyšící je nezbytné, aby video či audio pořady byly opatřeny titulky, nebo přepisem. Uživatelé s postiženým zrakem zase ocení dobrý kontrast textu a pozadí. Ti, kteří mají ve svém počítači nastaven vysoký kontrast pracovního prostředí, zase nesmí i přes toto nastavení ztratit ovládací prvky ani nějaké zásadní informace. Je potřeba si také uvědomit, že někteří uživatelé si webovou stránku mnohonásobně zvětší a před sebou mají pouze malou část webu. Pro tyto uživatele je potřeba, aby stránky byly konzistentní a aby se ovládací prvky celého webu nacházely vždy na stejném místě. Uživatelé s omezením kognitivních funkcí zas potřebují přehledné intuitivně ovladatelné stránky.

A jak s webem pracují nevidomí?

Nevidomí uživatelé se na webových stránkách orientují díky odečítačům obrazovky, který jim předčítá, kde se na stránce právě nacházejí. Pro tyto uživatele je důležité, aby věděli, ve které části stránky se zrovna nacházejí. Důležitá je správný význam prvků na stránce, především správně zvolené nadpisy. Dále je nezbytné, aby všechny ovládací prvky stránky byly dostupné klávesou tabulátor, aby se správně ohlásily, když se na ně uživatel dostane, aby bylo předvídatelné jejich chování a aby uživateli ohlašovaly svůj stav a co se s nimi právě děje.

Pro nevidomé také stále vylepšujete tzv. haptické mapy, jak fungují?

Tady se nejedná o přístupnost v pravém slova smyslu. Haptické mapy jsou skvělá kompenzační pomůcka s unikátním automatickým řešením, které ve světě myslím nemá obdoby. Vzniklo díky spolupráci společnosti Seznam, střediskem Teiresiás při Masarykově univerzitě a ELSA při ČVUT v Praze. Řešení nabízí možnost jednoduše si vygenerovat mapu jakéhokoliv místa v Evropě a z něj pořídit výřez natolik jednoduchý a přehledný, že nevidomému umožní se v mapě zorientovat.

Důležité je ale podotknout, že prohlížení mapy neprobíhá na monitoru počítače. Vygenerovanou mapu je potřeba vytisknout na speciální teplo citlivý mikrokapsulový papír a následně nechat projet Fuserem – speciálním zařízením, které papír zahřeje a způsobí, že černě vytištěná místa vystoupí na povrch a bude možné je prohlížet hmatem. Toto zařízení ale není běžným vybavením nevidomého. Fuser vlastní především organizace, které zajišťují pomoc a servis nevidomým spoluobčanům. Běžně to funguje tak, že se nevidomý na organizaci obrátí a ta je schopna mu požadovaný výřez rychle a jednoduše připravit.

Kolik handicapovaných lidí vlastně speciálně upravené webové stránky využívá?

Přesné číslo se asi zjistit nedá. Odhady nicméně hovoří o 35 procentech z celkového počtu handicapovaných v Česku, kterých bylo v roce 2014 podle Českého statistického úřadu více než jeden milion. Pak se tedy bavíme zhruba o 350 tisících zdravotně postižených uživatelů internetu. Je však třeba zdůraznit, že přístupnost se netýká pouze osob s hendikepem, ale týká se nás všech.

Finální počet uživatelů přístupných stránek je tedy vyšší?

Ano, výraznou skupinou jsou například senioři. Čím dál víc seniorů je dnes počítačově gramotných, s počítačem pracovali ve svém zaměstnání a pro zábavu ho používají i v důchodu. Starším lidem se ale zhoršuje zrak, sluch, mohou se jim třást ruce, nebo se jim zhoršovat kognitivní schopnosti. To vše jim dobře přístupné stránky mohou kompenzovat. Další skupinou mohou být krátkodobě zranění, kdy stačí drobný incident při jízdě na kole a s rukou v sádře se lépe než myš ovládá klávesnice. Přístupné stránky, konkrétně dobrý kontrast textu a pozadí, pak ocení i uživatelé, kteří používají svá mobilní zařízení v exteriéru. Kdo se třeba snažil najít dopravní spojení venku na ostrém slunci, ví, že malý kontrast komplikuje práci.

S vývojem nám pomáhají nevidomí či kvadruplegička

Zapojujete do přizpůsobování služeb i lidi, pro které úpravy děláte?

V Seznamu s námi na zpřístupňování našich služeb spolupracují dva brigádníci. Jeden je v Praze a jeden je z Brna. Oba kolegové jsou nevidomí a pomáhají nám testovat služby z pohledu člověka, který službu nikdy neviděl a je potřeba, aby se v ní sám zorientoval, dovedl ji sám ovládat, a to vše zvládl v rozumném čase. Kluky si buď zvu přímo do prostor Seznamu, kde během testování probíhá rozhovor a zkoušíme různé možnosti v ovládání služby, dost často ale naše spolupráce s testery vypadá i tak, že spolu konzultujeme nějaké dílčí věci jen po e-mailu.

Opravdu vám k vývoji a testování stačí jen dva nevidomí brigádníci?
Kromě stálých brigádníků občas na testování nebo konzultaci oslovíme i další uživatele z řad hendikepovaných. Naposledy jsem o konzultaci poprosil Ditu Horochovskou, která nemůže pohybovat končetinami a počítač ovládá jen pomocí hlasu. S Ditou jsem se setkal v centrále Seznamu a spolu jsme se bavili o tom, jaké překážky obecně vnímá při práci s internetem, případně se službami Seznamu. V osobě Dity jsem kápnul na opravdového odborníka, protože je průkopníkem hlasového ovládání v České republice. Navíc založila se svým kamarádem společnost Silou hlasu, kde učí ovládat počítač hlasem i další podobně hendikepované uživatele.

Co považujete za největší překážku ve vývoji?

Kamenem úrazu často bývá snaha vydat službu co nejdříve. Služba se připraví tak, aby byla použitelná pro většinového uživatele a přístupnost se dodělává zpětně. U nových služeb to je ještě přijatelné. Horší je to u redesignu již stávající služby. Pokud jsou službu zvyklí používat hendikepovaní uživatelé a my ji nahradíme službou novou, v době nasazení ještě nepřístupnou, stane se třeba pro tuto skupinku služba po tu dobu nepoužitelná.

Existuje na to nějaký lék?

Z mého pohledu je ideální, když tým s přístupností počítá už od začátku plánování vývoje a průběžně to se mnou konzultuje. Na to je ale potřeba, aby vývojáři byli poučeni a proškoleni a aby si přístupnost zabudovali do svých rutinních programátorských činností.

Videoobsah pro nás bývá oříškem

Jaký aktuálně řešíte úkol?

Nyní se v Seznamu zpřístupňuje aplikace Televize Seznam. Jedná se o videoslužbu, takže výzev je tady víc než u běžné služby. My už jsme si vyzkoušeli přístupnost videoslužby na Stream.cz, který se teď stal součástí Televize Seznam. Pro mne to byla velice příjemná práce hlavně proto, jak k tomu přistoupili vývojáři této služby.

Co taková služba skýtá za problémy?

Zajímavým místem pro nás byla stránka s videem. Nevidomý, když pracuje na počítači, tak používá takzvaný odečítač obrazovky. Jde o program, který je nainstalován na počítači a nevidomému uživateli, který ovládá počítač pomocí klávesnice oznamuje, kde se v počítači zrovna nachází a předčítá mu požadovaný textový obsah. Oznámit mu to může buď syntetickým hlasem, nebo mu může text zobrazit na speciálním zařízení, kterému se říká braillský řádek. Na stránce s videem se ale odečítač překřikuje se zvukovou stopou videa. Vyřešit jsme tedy museli například to, aby si nevidomý mohl video snadno pozastavit, když se na stránce chce věnovat něčemu jinému. Oříškem jsou také titulky pro neslyšící. U většiny pořadů se sice mohou dodat později, u zpráv je ale potřeba mít je co nejdřív, protože později už zpráva nemusí být aktuální.

A kromě videoobsahu?

V nejbližší době se připravuje přístupnost služby Seznam slovník. Od nevidomých vím, že slovnik.seznam.cz rádi používají díky přehlednosti a jednoduchosti použití. Byl bych rád, kdyby se nám nový slovník povedlo připravit v podobné kvalitě. Přístupné stránky jsou vizitkou dobře odvedené práce celého týmu.

Kristýna Hořovská

 

Klíčová slova: 

Komentáře

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.