Budou webové stránky veřejné správy splňující vyhlášku o přístupnosti skutečně přístupné?

23.07.2014 14:28

Příspěvek Hany Bubeníčkové a Radka Pavlíčka z TyfloCentra Brno byl publikován pouze ve sborníku.

RNDr. Hana Bubeníčková, Mgr. Radek Pavlíček
(TyfloCentrum Brno, o.p.s., www.tyflocentrum-bm.cz)
Česká republika se v roce 2008 vydáním Vyhlášky č. 64/2008 Sb. ze 7.2.2008 definitivně zařadila mezi země, které odstraňují bariéry v přístupu osob s těžkým zdravotním postižením k informacím prezentovaným prostřednictvím internetu.

 

Historie vývoje v oblasti přístupnosti webových stránek

První zmínky o přístupnosti webových stránek se začaly objevovat ještě před rokem 2000. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v roce 1999 na svých stránkách zveřejnila tzv. „desatero, jak udělat weby přístupné nevidomým“. Přístupnost samotná je velkým problémem právě pro těžce zrakově postižené uživatele. Ale nejen pro ně. Také sluchově postižení mají specifické problémy při práci s internetem (porozumění textu, zvukové efekty či soubory s hlasovými nahrávkami) a pro uživatele s těžkým motorickým postižením horních končetin přístupnost také práci s internetem umožňuje – ať už motorické postižení rukou způsobuje nemožnost či omezení v práci s myší nebo takto postižený člověk používá některý ze speciálních ovladačů či klávesnic a jiných speciálních technických zařízení nahrazující klávesnici.

Problematikou přístupnosti webů se od roku 2000 jako první v ČR zabývá projekt Blind Friendly Web(www.blindfriendly.cz), zaměřený na přístupnost pro těžce zrakově postižené. Tento projekt v roce 2003 obdržel zvláštní uznání v rámci soutěže IT projekt roku 2003.
V červenci r. 2004 vydává Ministerstvo informatiky první oficiální doporučující metodický materiál „Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu[1]).
V roce 2006 byla Poslaneckou sněmovnou ČR schválena novelizace zákona č. 365 / 2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, která mimo jiné v § 5 odst. 2f [2]) stanovila povinnost orgánů veřejné správy mít své webové stránky přístupné pro uživatele s těžkým zdravotním postižením.
Na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11.6.2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C - WAI.

Projekt výzkumu a vývoje

Vzhledem k potřebě vytvořit prováděcí předpis, který by stanovil, jakou formou se mají informace zveřejňovat - a vzhledem k závazku z Rižské konference - vyhlásilo Ministerstvo informatiky veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji s názvem Přístupnost webových stránek orgánů státní správy. Výstupem měl být především návrh nových pravidel tvorby přístupného webu, akceptující závěry Rižské konference a sloužící i jako podklad pro vznik prováděcí vyhlášky o přístupnosti, která stanovuje formu uveřejňování informací.

V květnu 2006 Ministerstvo informatiky zveřejnilo výzvu k podání nabídek na řešení projektu výzkumu a vývoje s názvem „Přístupnost webových stránek orgánů státní správy“.
Na základě praktických testů a komunikace s uživateli se zdravotním postižením byly zjištěny vazby mezi specifickými potřebami jednotlivých skupin zdravotně postižených a stávajícími pravidly přístupnosti. Byly navrženy úpravy a změny stávajících pravidel.
Výsledná verze Pravidel přístupného webu [3]) byla použita jako podklad pro tvorbu vyhlášky o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti).
Pravidla přístupného webu poté prošla meziresortním připomínkovým řízením, zaštiťovaným Ministerstvem vnitra, a byla upravena do podoby, která je od 1. března 2008 vyžadována zákonem. Konečná podoba je k dispozici na adrese www.pravidla-pristupnosti.cz

Praktické dopady účinnosti Vyhlášky o přístupnosti
Po meziresortním připomínkovém řízení byla pravidla upravena do finální podoby a byl k nim také vypracován metodický pokyn [4]).
Konečná verze vyhlášky o přístupnosti: www.blindfriendly.cz/doc/vyhlaska-64_2008.pdf
Jaké jsou nejdůležitější změny po meziresortním připomínkovém řízení
·        Počet pravidel byl navýšen na 33 oproti původním 30.
·        Znění pravidel bylo přeformulováno tak, aby je bylo možné použít přímo ve vyhlášce - pravidla budou na rozdíl od předchozí verze přímo součástí vyhlášky a na použitou terminologii tak jsou kladeny větší nároky.
·        Přibyl požadavek na Prohlášení o přístupnosti – tento požadavek nevyplýval ani ze zadání ani z výsledků projektu.
·        Metodický pokyn k pravidlům připouští vytvoření separátní „přístupné“ verze jen pro zdravotně postižené.
·        Byla zavedena tzv. podmíněně povinná pravidla.
Zvláště poslední dvě změny mohou mít v konečném důsledku velký vliv na reálnou přístupnost webů. Podívejme se proto na to, co jejich zavedení může přinést do praxe.

Separátní verze pro zdravotně postižené
Metodický pokyn nechává orgánům veřejné správy možnost rozhodnout se, jakým způsobem budou uveřejňovat informace, související s výkonem veřejné správy. Kromě zpřístupnění primární verze jim umožňuje vytvoření samostatné verze výhradně pro zdravotně postižené. Osobně toto považujeme za velký krok zpátky. Přístupnost se tímto způsobem řešila někdy kolem roku 2002, kdy bylo v módě vytvářet textové verze s minimem grafiky a menší informační hodnotou a prohlašovat je za přístupná řešení. Od té doby tento způsob řešení přístupnosti webu takřka podařilo vymýtit, ale metodický pokyn jej bohužel znovu připouští.
V čem je tento přístup nesprávný?
·        Pokud odkaz na tzv. „přístupnou“ verzi pro zdravotně postižené není umístěn blízko začátku stránky a není dostatečně výrazný, může se stát, že zdravotně postižený návštěvník vůbec nezjistí, že web má nějakou takovou speciální verzi a k informacím se nedostane.
·        Informační hodnotou nemusí tato verze odpovídat verzi primární.
·        Vytváření separátní verze neznamená úsporu náročnosti tvorby webové prezentace, spíše naopak.
Jediná verze webové prezentace je vyžadována až u nových webů.

Podmíněně povinná pravidla
Některá pravidla byla vyjmuta z přímé povinnosti a byla prohlášena za pravidla tzv. podmíněně povinná. Zavedení podmíněně povinných pravidel může mít významný dopad na reálnou přístupnost webů, protože provozovatelé webů dostávají poměrně velkou možnost, jak za přístupný web prohlašovat i web nepřístupný. Se zavedením podmíněně povinných pravidel je například možné provozovat web, na kterém je navigace, nevhodně vytvořená pomocí Javascriptu, a ten vydávat za web přístupný a odpovídající vyhlášce o přístupnosti. Provozovatel totiž na Javascript v souladu s metodikou uplatní podmínku na pravidlo číslo 3, a i když web bude všechna ostatní pravidla splňovat (a jako celek tedy bude vyhovovat vyhlášce), v praxi bude pro určitou část zdravotně postižených nepřístupný, protože nevhodně vytvořená Javascriptová navigace pro ně bude nepřekonatelnou překážkou.
Splnění některých podmíněně povinných pravidel je technicky natolik jednoduché, že důvod zařazení mezi podmíněně povinná pravidla postrádá logiku.
Většina podmíněně povinných pravidel již ve svém znění obsahuje řešení pro případ nemožnosti naplnění, tudíž jejich zařazení mezi podmíněně povinná pravidla je zbytečné.

Nejsou definovány některé důležité termíny
V metodickém pokynu i ve vyhlášce se ve vztahu k povinnosti přístupného webu používá termín informace, související s výkonem veřejné správy, který bohužel není nikde přesně definován.
Dle informací z MV ČR se jedná spíše o sousloví než termín, takže definovat lze spíše jednotlivé části a z nich vysvětlit celek. Výkon veřejné správy je každá činnost, jejíž výkon je uložen orgánům veřejné správy právními předpisy. Pokud je tedy právním předpisem stanoveno, že má orgán veřejné správy zveřejnit nějaké informace, které souvisejí s výkonem veřejné správy, musí je zveřejnit v souladu s vyhláškou o přístupnosti. Pokud orgán veřejné správy zveřejňuje informace, u nichž mu taková povinnost právním předpisem uložena nebyla, je to jeho dobrá vůle a nemusí postupovat v souladu s vyhláškou o přístupnosti (lze však očekávat, že tyto informace zveřejní stejným způsobem jako ostatní, protože nebude mít důvod kvůli nim zřizovat např. nový web, ale nelze to u něj vymáhat).
Z tohoto výkladu je patrné, že běžný návštěvník webové stránky orgánu veřejné správy, a ani návštěvník se zdravotním postižením, budou jen těžko poznávat, které informace podléhají povinnosti být souladu s vyhláškou o přístupnosti a které ne.
Ve odstavci 2 § 1 Vyhlášky je použit termín bez obtíží proveditelný způsob přístupu k webové prezentaci, splňující podmínky vyhlášky“.
V úvodu Metodického pokynu k Vyhlášce je citován odst. 2f § 5 zákona č. 365 / 2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, kde se objevuje termín seznámení s informacemi v nezbytném rozsahu
Ani metodický pokyn, ani samotná Vyhláška tyto termíny blíže nespecifikují. Mohou tak být příčinou nejednotného výkladu a různých hodnocení.

Možné změny v budoucnu?
V metodickém pokynu najdeme i větu Na základě zkušeností s využitím tohoto metodického pokynu a vyhlášky samotné bude vytvořena nová verze vyhlášky o přístupnosti.
Pokud se stávající řešení neosvědčí, dojde časem k úpravě vyhlášky i metodického pokynu - v horizontu dvou až tří let je v plánu vyhodnotit zkušenosti a v případě potřeby upravit vyhlášku i metodický pokyn. Je možné, že k úpravě dojde i kvůli případné změně legislativy ze strany EU, na kterou bude třeba reagovat.

Rada závěrem
Jak z výše uvedeného vyplývá, pouhé dodržení požadavků kladených vyhláškou nemusí ještě zajistit reálnou přístupnost webů. Pokud mají být vytvářeny opravdu přístupné weby, je potřebné:
       nevytvářet extra verzi jen pro zdravotně postižené,
       považovat všechna pravidla za povinná,
       aplikovat pravidla pokud možno na všechny stránky vašeho webu.
Tvůrcům webů doporučujeme také sledovat aktuální dění kolem přístupnosti, protože asistivní technologie, které umožňují uživatelům se zdravotním postižením pracovat s počítačem a s internetem, se vyvíjejí a požadavky kladené na tvůrce webů se čas od času změní. Při dodržení těchto rad tvůrci webů udělají sice něco víc, než po nich vyhláška požaduje, ale pro uživatele se zdravotním postižením to bude z praktického hlediska velmi užitečné. Výzkum v oblasti cílových skupin občanů se zdravotním postižením ukázal, že těch, kterým přístupnost může v České republice pomoci, je až 140 000.
Narazíte-li na problém s přístupností stránek orgánů veřejné správy, využijte kontaktního formuláře na www.blindfriendly.cz/kontakty a napište nám. Postupně podle aktuálního počtu zakázek budeme problém řešit s příslušným orgánem.


[2] Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.

 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.